Otázka č. 26 - Osvícenství a německá klasická filosofie

- duch se projevuje jako svůj protiklad

- jinobytí ducha (příroda)

- filosofie přírody

1. syntéza

= neguje antitezi → negace negace

- vznik nové, vyšší hodnoty

- návrat ducha k sobě samému, ovlivněn přírodou

- filosofie ducha

→ absolutní idea (duch) je syntézou obojího – není čistou přírodou, ani čistým myšlením

• filosofie ducha je rozdělena na tři části:

1. subjektivní duch

- individuální vědomí člověka, duch si uvědomuje sebe sama

- antropologie, psychologie, fenomenologie

1. objektivní duch

- nadindividuální projevy ducha (→ to, co nás obklopuje)

- tvoří prvotní řád dějin → vznik rodiny, společnosti, státu, práva, morálky,…

1. absolutní duch

- absolutní sebepoznání ideje (nadnadindividuální)

- umění, filosofie, náboženství

Dílo:

• Fenomenologie ducha

• Filosofie dějin

• Filosofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu

→ Hegel ovlivnil německou inteligenci 1. pol. 19. stol.

• starohegelovci

• konzervativní

• náboženská interpretace ducha

• mladohegelovci

• radikální

• typický materialistický výklad světa

• Marx, Engels

• po Hegelovi končí větší systémy filosofie (ucelenost) – přichází už jen jednotlivci a jednotlivé proudy, které existují souběžně

Ludwig Feuerbach

• 1804 – 1872

• poslední představitel NKF (řazen i do filosofie 19. stol.) – jediný materialista

• antropologická filosofie – zabývá se kategorií člověka

• chápe člověka jen jednostranně – chápe ho jen jako tvora přírodního, podceňuje, že je i tvorem společenským

• zabývá se náboženstvím a vírou:

• „Člověk stvořil Boha, nikoliv Bůh člověka.“

• vidí nenaplněnou touhu člověka po štěstí na tomto světě → proto si člověk vytvořil představu o božské bytosti, který mu poskytuje vše, co reálný svět ne

• antropologický ateismus - místo lásky člověka k Bohu vyzývá k lásce člověka k člověku

• „Užitečnější prací, než psát filosofická pojednání, je plodit mnoho potomků.“

• vztah k idealismu:

• idealistickou filosofii považuje za obdobu náboženství, kritizuje ostatní německé filosofy, hlavně Hegela (nedocenil ani dialektiku)

• zůstává na pozici mechanického materialismu

• objevuje se i „antropologický materialismus“

- člověk je jednotná bytost (jednota duše a těla)

- základ této bytosti je materiální podstata

Dílo:

• Podstata křesťanství (→ názor na náboženství)

• O původu bohů