Otázka č. 27 - Mladohegelovský materialismus, Iracionalismus, Pragmatismus, Pozitivismus

Dílo:

• Utilitarismus

Jeremy Bentham

• 1748 – 1832

• zakladatel utilitarismu, kritik lidských práv

• 2. období – machismus = empiriokriticismus

• v 19. století, ale hlavně ve 20. století

• jeho představitelé vycházejí z toho, že materialismus a idealismus jsou již překonány → hledají třetí směr tzv. třetí filosofii (→ nedokázali si některé věci vysvětlit, např. že hmota je podle filosofie věčná, ale radioaktivita se v jejich době vyzářila – není věčná)

Ernst Mach

• 1838 - 1916

• narozen v Chrlicích

• odmítá otázky, které jsou za hranicemi našeho poznání, mimo rámec obsahu našeho vědomí (zabývá se tím, co může dokázat), nelze je ověřit experimentem

Richard Avenarius 1843 – 1896

• 3. období – novopozitivismus/neopozitivismus

• od 20. let 20. století (→ do dnes)

• navazuje na empirismus (smyslovou zkušenost)

• často vědci – své názory vyjadřují často za pomoci matematiky, matematické logiky

• cílem je omezení filosofie na logickou analýzu jazyka

• logika myšlení musí odpovídat logice jazyka

Bertrand Russell

• 1872 – 1970

• anglický filosof, matematik

• získal Nobelovu cenu za literaturu

• zakladatel novopozitivismu, představitel logického pozitivismu

• neutrální monismus

• přesvědčení, že nemůžeme nijak sami rozhodnout, zda a v jaké podobě existuje hmota nebo duch

• nezbývá nám než naše počitky brát jako neutrální fakta

• „Bát se lásky znamená bát se života a ti, kdo se života bojí, jsou ze tří čtvrtin mrtví.“

Ludwig Wittgenstein

• 1889 – 1951

• rakouský filosof

• považován za tvůrce analytické geometrie

• hodně ovlivněn B. Russellem

• ovlivnil filosofy Vídeňského kroužku (spolupracoval s nimi)

• zabývá se hlavně logikou a jazykem (→ logická analýza jazyka)

• rozlišujeme dvě etapy děl:

1. Logicko-filosofický traktát

- předmětem filosofie není obsah našeho vědomí, ale jazyk, kterým hovoříme o faktem → jazyk člověka determinuje

- obrazem faktů jsou naše myšlenky, které vyjadřujeme pomocí vět

• „Svět je souhrn faktů, nikoli věcí.“

• „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“

• „Hranice mého jazyka znamená hranice mého světa.“

2. Filosofická zkoumání

- vyšlo až po smrti

- úkolem filosofie není vytvořit ideální jazyk, ale pracovat s tím jazykem, který existuje (vysvětlit užívání existujícího jazyka)

- myšlenka jazykových her – jazykem se neučíme, jazykem jednáme, hrajeme hru, na kterou jsme přistoupili a očekáváme, že na ni přistoupili i ostatní

Vídeňský kroužek

- myšlenkové jádro pozitivismu – logický pozitivismus

- skupina filosofů

- rozvíjí obecně myšlenky novopozitivismu (ale může být řazen zvlášť)

- hlavní pozornost byla věnována tomu, co je a co není smysluplné

• představitelé: Rudolf Carnap

Moritz Schlick

Otto Neurath

Rudolf Carnap

• 1891 – 1970

• německý filosof (od roku 1936 – USA)

• spoluzakladatel vídeňského kroužku, jeden z hlavních představitelů novopozitivismu

• spojoval myšlenka E. Macha s logikou B. Russella (podobně také O. Neurath)