Otázka č. 27 - Mladohegelovský materialismus, Iracionalismus, Pragmatismus, Pozitivismus

- předchůdci: D. Hume, encyklopedisté

- vzorem pozitivismu jsou přírodní vědy

- dělíme ho do tří období, s tím že druhá dvě spadají spíše do filosofie 20. století:

• 1. období

Auguste Comte

• 1798 – 1857

• pocházel z přísné katolické úřednické rodiny

• zakladatel pozitivismu a sociologie (poprvé použil název „sociologie“ pro zkoumání vědy o společnosti – viz otázka č. 6)

• tajemníkem utopického socialisty H. de Saint-Simona

• trpěl duševní chorobou

• mluví o tom, že se společnost skládá z rodin (x H. Spencer – jednotlivci):

- sociální statika

- řeší rodinu (společnost se skládá z rodin, ze spolupráce rodin

→ rodina původu, rodina reprodukce)

- sociální dynamika

- řeší vývoj společnosti (vliv průměrné délky života, hustota obyvatel, osídlení, intelekt,…)

• prohlásil, že vývoj myšlení lidstva jako celku i jednotlivce procházel třemi stádii:

1. Teologické stádium

- člověk se snaží odhalit podstatu a prvotní příčinu věcí a jevů

- tyto jevy si představuje jako nadpřirozené síly nebo bytosti

a) animismus – neprimitivnější (člověk pokládá věci za oduševnělé)

b) polyteismus (každá oblast jevů má svého boha, či jiný symbol)

c) monoteismus (všechna božstva jsou nahrazena jedinou bytostí)

1. Metafyzické stádium

- obměna prvního

- období, ve kterém se vytváří různé abstraktní a racionální konstrukce pojmů, které mají více nebo méně vlastní realitu

1. Pozitivní stádium

- lidé odmítají předchozí způsoby myšlení a zavádí vědecké metody práce, založené na jevech, které lze podrobit zkoumání

- toto období je podle Comta nejvyšší stádium vývoj lidstva, období zralosti a dospělosti

→ člověk pochopí, že absolutní poznání není možné a spokojí se s tím poznáním, které je prokazatelně verifikovatelné, s tím pracuje

Dílo:

• Kurz pozitivní filosofie

• Pojednání o sociologii

Herbert Spencer

• 1820 – 1903

• anglický filosof

• spoluzakladatel pozitivismu a sociologie

• patří mezi zastánce tzv. „organicistického proudu“ v sociologii, → důraz napodobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu (společnost je organismus a člověk je jedna jeho buňka → dobře může fungovat pouze jako celek)

→ vycházel z pokusů Darwina (formuloval principy evoluční teorie)

• klade důraz na jednotlivce (x A. Comte) → společnost má existovat pro dobro svých členů, nikoliv naopak (→ zavrhuje centralizovanou vládu → předchůdce liberalismu)

• ve společnosti jsou stejně jako v jiných organismech rozděleny funkce:

• růst, vývoj

• složitost

• dělení sociálních činností (→ specializace)

  • jako první se zabýval společenskými institucemi (orgány organismu), které rozdělil na domácí, obřadní, politické, církevní, profesionální a průmyslové

John Stuart Mill

• 1806 – 1873

• navázal na Comta (až nábožné uctívání)

• teoretik politického liberalismu

• cíl filosofie: poznání člověka jako bytosti racionální, morální, sociální

• vypracoval systém tzv. induktivní logiky

• zabýval se psychologií (návaznost na Epikura) → člověk netouží po předmětu, ale po uspokojení slasti, které mu předmět přinese

• utilitarista (stejně jako J. Bentham):

• hlavní měřítko všeho je užitečnost

• každý skutek má být ohodnocen podle toho, jaký užitek přinese

• maximální účinek pro maximální počet lidí