Koncily - seznam
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. První lyonský (28.6. – 17 .7. 1245)
svolán: papežem Inocencem IV.
účast: 140 –150 biskupů
Bedřich II. byl pro porušení přísahy, rušení míru a podezření z kacířství sesazen jako německý král a jako římský císař
14. Druhý lyonský (7 .5. – 17 .7. 1274)
svolán: papežem Řehořem X.
účast: přes 200 biskupů (Tomáš Akvinský zemřel cestou do Lyonu)
konklávní řád – kardinálové se schází 10 dní po smrti papeže v přísné uzavřenosti od vnějšího světa (konkláve). Nevykoná-li se volba po třech dnech, dostanou v poledne a večer jen jedno jídlo, po dalších pěti dnech již jen vodu a chléb
unie s Řeky – uznali papežský primát, nauku o očistci a sedm svátostí (unie neměla dlouhého trvání)
křížová výprava; papež nařídil v zájmu křížové výpravy mír na 6 let
15. Viennský (16 .11. 1311 – 6. 5. 1312)
svolán: papežem Klementem V.
účast: 20 kardinálů, 4 patriarchové, 29 arcibiskupů, 79 biskupů a 38 opatů
proces s templáři: žádný soudní výrok koncilu, ale zrušení řádu správním aktem papeže
konstituce o dodržování chudoby ve františkánském řádě
reformní dekrety (nezpůsobily nějaký pronikavý účinek)
na univerzitách se mají zřídit stolce pro řečtinu, hebrejštinu a arabštinu (kvůli misiím mezi mohamedány)
Koncil v Pise (1409)
svolán: 13 kardinály
účast: 100 arcibiskupů a biskupů
sesazení papežů Řehoře XII. a Benedikta XIII.
zvolení papeže Alexandra V.
16. Kostnický (5.11. 1414 – 22. 4. 1418)
svolán: papežem Jan XXIII. (se souhlasem krále Zikmunda)
účast: asi 600
hlasování: podle národů a ne podle hlav (Itálie, Anglie, Německo, Francie a kardinálské kolegium)
dekret Haec Sancta: v Kostnici shromážděný ekumenický koncil zastupuje veškerou církev (i papež je mu povinen poslušností ve věcech víry, církevní jednoty a reformy)
rezignace papeže Řehoře XII. a sesazení Benedikta XIII. a Jana XXIII.
volba papeže Martina V.
odsouzení Jana Husa
dekret Frequens o periodicitě koncilů
konkordáty s pěti koncilními národy
17. Basilejsko-ferrarsko-florentský (23. 7. 1431 – 24. 2. 1443)
svolán: papežem Martinem V.
účast: různá
jednota s Řeky, Armény a Jakobity
dekrety o církevní reformě (proti konkubinátu kleriků o církevní liturgii…)
18. Pátý lateránský (10. 5. 1512 – 16. 3 . 1517)
svolán: papežem Juliem II.
účast: asi 100 biskupů (téměř výhradně italských)
proti koncilu pisánskému (r. 1511) svolanému francouzským králem Ludvíkem XII.
individuální lidská duše je nesmrtelná
19. Tridentský (13. 12. 1545 – 4. 12 . 1563)
svolán: papežem Pavlem III.
První zasedací období (1545 - 1547)
účast: při zahájení pouze 31 biskupů, ke konci 64 biskupů a 7 řádových představených
apoštolská tradice se musí přijímat se stejnou úctou jako Písmo svaté
Vulgáta (překlad sv. Jeronýma) prohlášena za autentický překlad (tj. dostačující pro dogmatický důkaz)
dekret o dědičném hříchu (zaměřen proti pelagiánům i proti reformátorskému pojetí dědičného hříchu zůstávajícího po křtu)
katolická nauka o ospravedlnění: spoluúčast lidské vůle s božskou milostí vedoucí celý proces ospravedlnění; vnitřní posvěcení člověka posvěcující milostí
zákaz spojování více biskupství do správy jednotlivce
schválen dekret o svátostech obecně (počet sedmi, objektivní působnost při uskutečňování vnějších znamení) a o svátostech křtu a biřmování. Svátosti působí milost mocí svého udělení, ne pouze vírou v přislibující slovo boží