4A - Vídeňský kongres a nová politická architektura kontinentální Evropy. Zásady udržování její stability.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Kongresová éra tímto skončila a Británie se stáhla do izolace.
Červencová revoluce
Ačkoliv byla Velká francouzská revoluce poražena a územní rozdělení Evropy se vrátilo do roku 1792, v myslích a srdcích lidí myšlenky revoluce přetrvaly. Jednalo se především o myšlenku rovnoprávnosti lidí ve státě a myšlenky občanských svobod. Tyto principy se po větších či menších peripetiích postupně usadily a staly základem všech evropských státních útvarů. Lidé také vnímali důležitou potřebu existence právního státu, což pocítil při svém pokusu o absolutistickou vládu Karel X.
Po pádu Napoleona došlo ve Francii (hlavně díky ministrovi zahraničí Napoleonovy vlády Ch. Talleyrandovi) k restauraci Bourbonů, Francie se stala konstituční monarchií, na jejíž trůn nastoupil téměř šedesátiletý Ludvík XVIII. Charte constitutionnelle z roku 1814 zaručovala politickou a náboženskou svobodu, rovnost lidí (občanů) před zákonem a ochranu soukromého vlastnictví. Volební právo sice ještě pořád zůstalo v rukou malé části obyvatelstva, ale i tak můžeme hovořit o pokroku.
16. září 1824 však Ludvík XVIII. umírá a na trůn nastupuje jeho bratr Karel X. S ním přicházejí snahy o omezení konstituce a ústavy. Tomu však, jak jsme již naznačili, zabránili lidé, kteří si nehodlali nechat svá vydobytá práva jen tak vzít. Když Karel X. v červenci roku 1830 rozkázal rozpustit parlament, povstali nejenom přívrženci republiky, kteří od 27. července postavili v ulicích Paříže barikády a vedli pouliční boje. Po třech dnech bitev slavili dělníci a studenti své vítězství a král se vzdal trůnu. Neznamenalo to však zrušení trůnu jako takového, protože republikáni v té době ještě neměli takové slovo a takovou moc. Situace po červencové revoluci nahrála Ludvíku Filipovi, příslušníku orleánské větve bourbonského rodu a oblíbenci francouzských měšťanů. Ti zajistili, že Ludvík Filip byl v letech 1830 – 1848 na francouzském trůně – této etapě říkáme červencová monarchie. Karel X. po své abdikaci opustil Francii a zbytek svého života strávil ve Velké Británii. Francouzské zapojení do Svaté aliance červencovou revolucí silně utrpělo.
Povstání v Nizozemí
Červencová revoluce ve Francii byla hlavním spouštěčem událostí ve svém okolí, zde konkrétně ve Spojeném nizozemském království. Útvar, vzniklý po Vídeňském kongresu, se vyznačoval značnými hospodářskými, etnickými a náboženskými rozdíly (katolíci x protestanti) mezi severem a jihem (dříve Španělské/Rakouské Nizozemí). Revoluce roku 1830 vedla k vytvoření nezávislého království Belgie, které bylo po počátečním váhání uznáno na kongresu velmocí v Londýně téhož roku. Nizozemí uznalo Belgii až 1839. Na trůn v Belgii nastoupil Leopold I. ze Sasko-Kobursko-Gothajského rodu.
Povstání v Řecku