4A - Vídeňský kongres a nová politická architektura kontinentální Evropy. Zásady udržování její stability.

Situace v Rusku

Rusko vyšlo z válek s Napoleonem jako jeden z vítězů a car Alexandr se tak také rád veřejně prezentoval (spasitel Evropy). V samotném Rusku ovšem i přes carovo navenek liberálnější vystupování v zahraniční politice vládl tuhý režim. I zde se však projevily myšlenky Velké fr. revoluce, které ovlivnily především část šlechty (měla možnost cestovat, mladí šlechtici pořádali „poznávací zájezdy“ po Evropě). Roku 1825 vypuklo v Rusku povstání děkabristů v Petrohradě (v prosinci, děkabr je rusky prosinec). Car Alexandr I. zemřel a právě měl být jmenován nový car, Mikuláš I. Povstalci měli v úmyslu nastolit konstituční monarchii nebo rovnou republiku, ale povstání bylo bez podpory a špatně organizováno, proto bylo bez problémů zlikvidováno a jeho původci přísně potrestáni. V reakci na povstání car nastoluje ještě tvrdší režim, cenzuru, policejní stát.

Itálie

Po skončení válek byla Itálie rozdělena mezi Habsburky (Lombardsko-Benátsko, Toskánsko a několik drobnějších knížectví jižněji) a jejich vedlejší linie rodu na severu, Papežký stát uprostřed a španělské Bourbony na jihu. Snahy o sjednocení Itálie stále trvaly a vytvářely se za tímto účelem tajné spolky, nejznámější jsou karbonáři. Savojská dynastie vstupuje v 1. polovině 19. století na scénu jako stále významnější politická síla, která v druhé polovině století sjednocení dokončí.