tert class 3

Zaměření na uměleckou formu (snaha převést styl autora)

Volný, adaptační překlad

Častá snaha „vylepšit“ autora

Romantismus

Zachování zvláštních rysů (národních, historických, individuálních)

Věrný, konformní překlad, „podřízení“ autorovi VT, ideálem doslovný
překlad

Poezie – prozaický překlad

Snaha o zachování cizího jazyk. materiálu (stopy cizího jazyka 
Schleiermacher, Humboldt – požadavek „překladatelského“ jazyka)

Teze o nemožnosti překladu

Obrozonecký a poobrozenecký překlad

1. – buditelská Doba Jungmanna

- nadšení co vše lze v ČJ vyjádřit

 Doba Vrchlického

- skvělost formy, řečnický patos, lyrismus

počátek 20. století

- požadavky mluvnosti, oproštění od lyriky, zaměření na srozumitelnost

Přípravné obrozenecké období

vlastenecký zřetel, primitivní stav organizace českého kulturního života

překládání z „druhé ruky“ (němčina, snaha vymanit se z vlivu němčiny –
polština)

TERT1 class 3

4

malá „výnosnost“, cenzura

Dobrovský – tvoření nových slov (zčešťování německých a latinských slov)

Snaha o co nejširší publicitu, použití lokalizace – navázání přímého
kontaktu se čtenářem

Začátek 19. století

tvůrčí záměry, vytváření nových výrazových možností ČJ

vliv klasicismu Jungmann – také vliv romant. tezí, ale přiklání se k překladu
volnému)

častá lokalizace (viz. ukázka), časté počeštění jmen

formální adaptace metrického schématu a vnitřní rytmické organizace verše
(verš tónický překládán sylabotónickým apod.)

Obohacování českého jazyka

Jungmann – odvozeniny, tvoření nových slov – často kritizován (např.
Chateaubriand  Atala)

„nová“ slova: uváděné s komentářem

rozlehlý, liana, ústí, ohromný, plamenáčkové, blankyt, pospolitost

(další vydání již bez vysvětlivek, slova zobecněla)

Věrnost v českém překladu

proti Jung. novotvarům – např. J. Nejedlý

bohatý, abstraktní slovník, někdy patetický – český preromantismus

romantismus – doslovnost (např. Václav Hanka – zachovává slovosled
předlohy, některé staroruské tvary)

překlad poezie prózou, nebo věrnost původní metrické formě? (spory o
Shakespeara – anglický v. český jamb)

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)

Estetický přístup k překladu, snaha přeložit rozměrem originálu (do popředí
forma), víc zohledňuje výchozí text

TERT1 class 3

5

Často kritizován pozdější generací, napadán především za překlady Poea a
Baudelaira (údajně svojí metodou dílo zkresluje a nivelizuje)

Kritici Vrchlického

např. F. X. Šalda – volá po zachování kulturní diferenciace /ne sbližování a
vyrovnávání kultur/

Jan Karásek – proti „univerzálnosti“ Vrchlického překladů, stírání rozdílů
mezi autory, je zapotřebí tzv. „kongeniálnosti“

Dekadenti (konec 19. - zač. 20. století)

proti zčešťování (exotizace textu)