Filosofie osvícenství – Anglie, Francie, Německo

Vychází z Lockových názorů na společnost a je zastáncem konstituční monarchie, která umožňuje politickou svobodu rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jeho kritika absolutního státu a teorie dělby moci se staly odrazovým můstkem k sociálně revolučním procesům, které přesáhly hranice Francie.

S velkým úspěchem se setkalo jeho dílo Perské listy, které bylo ostrou satirou společnosti, církve i státu. Dva perští poutníci se ocitají ve Francii v posledních letech vlády Ludvíka XIV. a porovnávají život v Paříži a Orientě.

Po důkladném studiu existujících vládních systémů došel k názoru, že nejlepší je typ vlády v Anglii – konstituční monarchie. Rozdělení moci na: zákonodárnou, výkonnou a soudní. Všechny tři moci mají být vyvážené samostatné a vzájemně se kontrolovat.

F.M.Arouet – VOLTAIRE – ve své době byl velmi známou osobností jako spisovatel, satirik, pamfletista proti klerikalismu (ostré myšlenky s cílem zesměšnit), publicista. Jako filozof nepřišel s ničím novým, ale za pomoci satiry a pamfletů si získal pověst. Byl to typický představitelů tolerance, o čemž svědčí jeho výrok: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ Představitel deismu (Bůh stvořil svět, ale my jsme odpovědní za něho).Vystupoval proti církvi a klerikalismu a náboženské nesnášenlivosti. Přestože nenapsal systematická filozofická díla, představuje vrchol osvícenského myšlení. Ve všech dílech propaguje svobodu lidského ducha.

Popíral existenci nehmotné, nesmrtelné duše. Hájil determinismus – domníval se, že svět ani člověk nezávisí na božských silách, že vesmír má své objektivní, poznatelné zákony. Stal se šiřitelem Newtonova díla ve Francii. Ve jménu svobody a rozumu ostře kritizoval všechny nespravedlnosti. Jeho výkřik: „zničte hanebnost“ se stal výzvou veřejnosti proti současnému režimu se Francii.

Dílo: Filozofické listy, tragédie Zaira, historický spis Století Ludvíka XIV., a povídky Candide.

„ Pracujeme bez dlouhého hloubání, je to jediný prostředek, jak si udělat život snesitelným.“

KLERIKALISMUS – úsilí o společenské uplatnění katolické církve, spojené obvykle se zneužíváním náboženství k reakčním politickým cílům.

J.J. ROUSSEAU – jeho největší význam spočívá v kritice kultury a civilizace, která způsobila úpadek mravů a neštěstí lidstva. Spolupracoval s Diderotem na Encyklopedii.V jistém smyslu se Rousseau vymykal osvícenské víře ve všemocnost rozumu a poukazoval na jeho negativní stránky, na korupci a bídu. Byl přesvědčen, že rozum nepřináší pouze pokrok. Proto v jeho posledním díle (Emil čili o výchově) vyzdvihoval spíše cit proti rozumu, protože c i t je podle něho přirozenější a důslednější než rozum. V citu spatřoval, na rozdíl od svých součastníků, základní a prvotní formu duševní činnosti. Důraz na cit => s v ě d o m í. Byl přímým ideologem Francouzské revoluce a ovlivnil i romantismus a některé iracionalistické filozofy.