12. Stat a jeho promeny v dejinach
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Ad 3 – 5) Západoevropské merkantilistické státy užívaly úroveň ‚národního‘ teritoria. Od 17. stol. přes státy ‚volného trhu‘ po dnešní státy blahobytu vzrůstá podíl rozhodnutí učiněných na úrovni národního státu. V současných státech blahobytu rostou příležitosti vlády relativně rychle, zatímco růst jejích schopností je mnohem pomalejší. Výsledkem je rostoucí disproporce mezi úkoly a schopnostmi vlády. Zviditelněním je potom přetížení vlády, zanedbávání potřeb a tužeb většinové populace, nemluvě o etnických menšinách a chudých regionech. V důsledku může dojít až k vytváření separatistických hnutí usilujících o nezávislost a vytvoření nového národa.
S Deutschem nemůžeme plně souhlasit: státy daleko dříve:
první státní útvary již ve starověku: musí být přímo definována ústřední moc a ta musí být schopna moc prosadit: Starověké říše, městské státy v Řecku.
Egypt: faraón byl absolutistickým , dědičným králem, převtělení boha nebes Hóra, později boha slunce Re. Centralizovaná státní správa, Rozdělebí země na nomy – župy.
Státní formy ve Starověkém Řecku:
Polis – městský nebo obecní stát, vznikl z městských sídlišť a okolních občin a venkovských obcí. Typická: vnitřní a vnější samostatnost, hospodářská soběstačnost a místní kulty. Název ne podle místa, ale podle obyvatel. Polis stála pod ochranou božstva a jím ustanovených zákonů. Př.: Attika,, Argos apod. (Státní moc zřejmě dobře prosazována, stát dobře kontrolován – důvod: byl malý).
nejprve královská moc. Příchod kmenů, pak se stala nadbytečnou. Ani tak nebyla ta moc neomezená.
vláda aristokracie, velkostatkářů, oligarchie.
7.-6. st. – usurpátoři moci z řad aristokracie – tyrani.
demokracie – umožněna zavedením otroctví – měli čas se tomu věnovat.
Sparta – 2 králové.
Starověké říše – výkon státní moci nemohl být zajištěn. Nebyly prostředky. Alexandr Makedonský nemohl vykonávat ústřední moc po celé říši, než by se to doneslo z jedné strany na druhou – tak několik měsíců. Přesto u Alexandra – Idea světovlády.
Helénismus: stát: oporami diadochů byly: 1) úřednictvo; 2) finanční správa; 3) námezdní žoldnéřské vojsko; Makedonie – patriarchální vojenské království; na asijské a africké půdě byly státy osobním vlastnictvím krále, země získaná mečem; byly to rozsáhlé mnohonárodnostní státy s úzkou horní vrstvou Makedonců a Řeků stojící proti podrobené mase domácího obyvatelstva. Kult zbožštění vládců (Egypt a Seleukovci).
Řím: universální impérium.
vznik postupnou expanzí jednoho centra – vysílání římských občanů (střední a jižní Itálie. Silná armáda. Správa provincií v rukou praetorů (asi nebyli moc kontrolovatelní ústřední mocí);
principát – dualismus moci – císař – první mezi rovnými; rovnováha mezi monarchistickými a republikánskými prvky; autoritativní moc a ústa k státním formám udržovaným tradicí; císař: vrchní velení armády, vedení zahraniční politiky, správa císařských provincií (jím dosazeni legáti).
dominát – přeměna v absolutistický stát; císař podoben bohu, podléhalo mu vojsko, správci říše, korunní rada, prefekti čtyř částí říše, korunní rada a prefekti Konstantinopole a Říma. Oddělení moci civilní (senát apod.) a moci vojenské (odklon od tradice). Úplná centralizace říše (úředníci, byrokracie - hierarchicky).