17. Český stát a Svatá Říše Římská

Sňatková politika na obou stranách hranice, např. Pribinovy styky s panonskými hrabaty = po přijetí křtu a počátku výstavby kostela (831) za ženu Bavorku z rodu Vilémovců (Pribina snad z vedlejší větve Mojmírovců).

846 Ludvíku na VM trůn dosazuje Rostislava a dále táhne do Čech – snaha obnovit vyplácení tributu (ale odražen, v následných bojích s Čechy a Lužickými Srby Rostislav neutrální)

Říše asi zasahovala do vnitřních poměrů VM více, než se dosud předpokládalo. Pribina uprchl z Nitry do Panonie, pak Dalmácie a konečně do říše. Pokud byl skutečně Mojmírovec – potenciální uchazeč o VM trůn, byl pro Ludvíka Pobožného důležitý.

VM se podílí i na dění uvnitř Říše, např. Rostislav spojencem Karolomana v revoltě 860-862 proti jeho otci Ludvíku Němce. I přes Karolomanovu porážku je Rostislav uznán jako suverénní panovník.

864 po porážce VM vojsk se Rostislav musel Ludvíku Němci podrobit – nadále platiti tribut a dovolit návrat latinsky vzdělaných duchovních z Bavorska. Ačkoliv byl poražen, neznamenalo to oslabení moci VM, jen byla její expanze nasměrována mimo prostor Říše.

870 Říše znovu angažována uvnitř VM. Nečekané vnitřní zhroucení VM pod náporem fr. vojsk, obsazení centra VM a uloupení mojmírovského pokladu.

Rostislav padl do léčky svého syna a spoluvládce (?) Svatopluka (zemřel ve franském vězení). Správou nad dobytým územím VM byla pověřena hrabata Viléma Engelšalk, ale díky lsti Svatopluk opět získal vládu a konsolidoval VM (na této úrovni až do pádu r. 906).

Říšská církev a české země

Tradiční odpor – snad i víc než obavy ze ztráty vlastního vlivu – šel i proti papežským rozhodnutím, Metoděj ne cestě z Říma na VM r. 871 zatčen a souzen salcburským arcibiskupem.

• svůj vliv uplatnila říšská církve dosazením svého Wichinga Metodějových sufragánem.

• Papežská bula industrie tue ale schvalovala rozhodnutí Svatopluka dát se v ochranu papežského stolce s pominutím všech vládců světských, to mělo posílit postavení VM vzhledem k říši.

• Vliv latinských kněží natolik silný, že prostřednictvím Wichinga donutili Svatopluka k zákazu slovanské liturgie a vyhnání Metodějových žáků ze země (= eminentní vliv v Bulharsku)

Po pádu velké Moravy se na území čs. zemí ji neprovozovala liturgie podle úzu nastoleného Metodějem. Do r. 1097 (kdy mnichy ze Sázavského kláštera Břetislav vyhnal) se sice na Sázavě provozovala slovanská liturgie, ale podle latinského ritu.

Říše a Český stát

872 Svatopluk na Arnulfovi Bavorském vynutil uznání své svrchovanosti v Čechách, dosud Bořivoj jen jedním z velmožů. Po nečekané smrti Bořivoje a Svatopluka (890) a následných nástupnických sporech na VM Bořivojův nezletilý syn uznává svrchovanost Arnulfa, ne už vládce VM.

Až do svého pádu byla VM útočištěm pro politické exulanty z Říše. Přítomnost osob u fr. dvora v nelibosti byla spíše výhodou – cenné informace o poměrech v říši, z počátku maďarské expanze VM diplomacie směřovala jejich tlak na Říši.