17. Český stát a Svatá Říše Římská
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Přemysl II. Otakar
Po matce šlauf a díky předkům nejmocnější šlechtic v říši – v stupuje do vysoké politiky a využívá úpadek prestiže Říše (samotnými němci až do negativní propagandy Rudolfa Habsburského vnímán jako Němec – Šlauf – podobně jako otec Václav I. in on v pantheonu hrdinů Mienesängu).
Svými z počátku dobrými vztahy ke kurii vzorem rytířských panovníků.
1256 umírá Vilém Holandský, ale Přemysl II. nejeví příliš velkou iniciativu kandidovat na říšský trůn, postupně podporuje jiné kandidáty (důkazem úpadku říše, že v ní už žádný král nežil). Říšské záležitosti se tak stávají periferií evropské polit. a naopak roste ve stř. evr. polti. roste význam Prahy.
1265 vstup čs. st. do mezinárodní politiky, rivalita Přemyslovců a Wittelsbachů. Po propuštění angl. Krále Richarda Lví Srdce úzké diplomatické styky s Anglií – díky praktické nestátnosti Německa o jeho vnitřních záležitostech, často aniž by k tomu měli jakýkoliv mandát, rozhodují hegemoni okolních zemí. Richard Lví Srdce jmenoval Přemysla II. vikářem říšských statků napravo od Rýna = cílem čs. polit. bylo připojení Chebska (de iure na něj – jako na štaufské území měl Přemysl II. nárok = vnuk Barbarossy)
V té době si je Přemysl natolik jist svou mocí, že odmítá podpořit jiné kandidáty na říšský trůn. Zraky čs. diplomacie už se upírají k Cáchám.
Sílí Přemyslovy pozice na břehu Jadranu. Do boje o říšský trůn nevhodně zasahují spory s Uherskem.
1273 boj o trůn získává Rudolf Habsburský (někdy mylně uváděn jako žebrácký král, ale ve skutečnosti byl asi nejmocnějším panovníkem říšského JZ). Svou volební politiku založil na protičeském postoji. Jeho volbu papež – k nemilém překvapení čs. diplomacie, která spoléhala na své dobré vztahy s kurií – přešel mlčením.
Politika Rudolfa Habsburského měla jasný cíl – odebrat čs. státu / Přemyslovy – babenberské dědictví a na jeho základech vybudovat silnou rodovou doménu. K tomu směřují všechna opatření a kroky Rudolfa (před rakouskými hrabaty jej nazývá pyšným Slovanem a pro jeho bohatství novým faraónem, ale mienesäng stále Přemysla – díky jeho 2. křížovým výpravám do Pobaltí prezentuje jako vzor rytířského panovníka).
Agresivní odpověď přemyslovského dvora jen podporuje Rudolfovu pozici – Přemysl II. příliš pyšny díky své mocenské základně, která se ale zevnitř – hl. díky jeho nekompromisním postojům k domácí vyšší šlechtě – začíná hroutit.
Klasický nástroj říšské politiky je císařská / papežská klatba = na Přemysla uvaleny obě.
1276 konflikt obou panovníku byl vyřešen bez boje. Diplomaticky poražený Přemysl byl nucen odevzdat Říši / Rudofovi „zpět“ všechny země krom Čech a Moravy. Zasnoubení Václava II. s Gutou Habsburskou bude mít po smrti Přemysla II. velký vliv na průběh událostí do nastoupení Václava II. na čs. trůn.