17. Český stát a Svatá Říše Římská
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Svou politikou ve Francii Václav II. – neprávem získal od Albrechta nálepku zrádce. Albrecht požadoval rezignaci přemyslovců na uherskou i polskou korunu a navrácení Chebska + jako odškodné za neplacení urbury (neboť Albrecht si usmyslil že horní regál německého panovníka se vztahuje i na čs. země) postoupení Kutné Hory na 5 let = čs. stanovisko nemohlo být zdrženlivé, Václav zatlačen do kouta odmítnul.
Díky říšské politice čs. stát obklíčen, Morava drancována uherskými Kumány a Rakušany (aby nemusel platit žold Kumánům, rozhodnul se Albrecht povolit jim drancování braní do otroctví a praktikování pohanských ritů a obětí během tažení).
říšská vojska před – nově opevněnou –Kutnou Horou, díky dlouhému obléhání vypukly ve vojsku epidemie a hlad a vojsko se rozuteklo. Václav chápal nebezpečí, které by podstoupil, kdyby byl příčinou naprosté ztráty Albrechtovy prestiže v Říši a v mírové smlouvě dostoupil Chebsko.
Český stát a Říše po vymření Přemyslovců po meči
Říšská knížata aktivně zasahují do čs. politiky, neboť sňatkovou politikou spřízněni s čs. trůnem – královský titul spolu bohatou zemí už stál za trochu rizika.
Rudolf Habsburský (syn Albrechta Habsburského) korunován na krále díky sňatku s vdovou po Václavu II. Eliškou Rejčkou (respektive Alžbětou Rochetou).
Albrecht symbolicky obnovuje autoritu římského krále, když sny Rudolfa korunuje sv. václavskou korunou a udílí mu Čechy a Moravu v léno r. 1307 ve Znojmě. To čs. pány chápáno jako ignorace Zlaté buly sicilské. Ti kteří měli tu smůlu a byli přítomni předem nijak neohlášeného aktu, si museli rychle zvyknout na fakt, že jsou součástí širší vlasti – říše a jako říšská, nikoliv čs. knížata, se budou muset podřídit říšským zvyklostem (naštěstí ne nadlouho, vláda Rudolfa Habsburského nebyla dlouhá).
Rudolf byl první – i když sotva 1 rok – Habsburk na čs. trůně, po jeho smrti interregnum, královský úřad dočasně pod ochranou šlechty, jejíž prestiž proti šlechtě v říši neúměrně roste.
Odbojné panstvo chtěl Albrecht hned následujícího roku ztrestat, ale byl kvůli majetkovému sporu zavražděn příbuzným.
Šlechta také poprvé došla národního uvědomění jako opozice proti prohabsburskému německému městskému patriciátu.
1308 po smrti Albrechta nastupuje na trůn Jindřich VII. Lucemburk, někdejší kancléř Václava II. nyní mohučský metropolita Petr z Aspeltu podporuje snahu domácího kléru (hl. z řad řeholníků) dosadit na čs. trůn Lucemburka – nová dynastie zaručovat nekonfliktnost s říši (ve střední Evropě nová, bez nějakých nevyřízených účtů) a neznamenala nebezpečí pro šlechtu či města (neznalost domácího prostředí).
Jindřich VII. zbavil Čechy přísahy složené Jindřichu Korutanskému a před sňatkem Elišky Přemyslovny se synem Janem mu udělil Čechy v léno (sňatek Elišky důkazem moci čs. aristokracie, svou svatební výbavou a doprovodem okouzlila lucemburský dvůr, ale rozhodující slovo ve sńatkové politice přebrala čs. šlechtická reprezentace).