17. Český stát a Svatá Říše Římská
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vladislav II. nejvěrnějším spojencem Jindřicha II. Vladislav je významným činitel v boji o trůn a úměrně jeho významu je pražský biskup Jaromír kancléřem císaře Jindřicha II.
1081 korunovační jízda Jindřicha II. do Říma (čs. st. zastupuje 300 bojovníků)
1085 Vratislav na mohučské synodě korunován, stal se tak první z říšských knížat. Jeho doměnou za věrné služby byl však jen titul, vztahy mezi Vratislavem I. a Jindřichem II. záhy vychladly.
Břetislav II. se nezajímal o dění v Říši, asi nebyl potvrzen v úřadu knížete českého a zem mu nebyla udělena v léno – v určitých dobách tyto drobné ceremoniální detaily nevadily, hl. pokud měl král / císař jiné starosti
Křížové výpravy – počátek masových protižidovských pogromů v Čechách, davová hysterie proti „muslimským špionům“.
V průběhu 1. pol. 12. stol. se závislost čs. státu prohlubuje, odevzdání praporce jako krouhve tastupující říšské léno Čechy a Moravu dost výmluvná, Jindřich V. využívá možnosti rozhodovat v Čechách a podporovat kandidáty na knížecí stolec.
V pol. 12. stol. se formují říšské úřady, „nejvyšší z nich“ pokud kdy nějakou váhu měly byl arcičíšník kníže / král český.
Předehra doby rozmachu české státnosti – počátek doby posledních Přemyslovců
1122 wormským konkordátem vyřešen spor o investituru, v případě Čech zcela specifický případ, po zvolení kandidát na biskupský stolec musel žádat císaře o regálie (význam politicky, nikoliv reálný – na majetku) poté až vysvěcen. Stav trval až do r. 1198 kdy Filiúp Švábský povolil Přemyslu I. investovat domácí biskupy.
Poměry se obracejí po pol. 12. stol. Obsazování knížecího stolce se postupně vrací do rukou domácí politiky, možní kandidáti se přestávají obracet na římského krále / císaře. Nebyla cyklicky udržována autorita římské koruny v tomto regionu, král ú císař nikdy nezahrnul čs. země do svých cest po říši – koruna zde neměla žádný majetek.
Kosmas svými úvahami prezentuje smýšlení čs. spol. elity – císař má právo vyžadovat tribut od Čechů, ale cokoliv navíc je protiprávní.
Už nyní v Čechách existují národnostní konflikty, např. z kláštera v Kladrubech několikrát vykázáni němečtí bratři (pravděpodobně kvůli svému striktnímu pohledu na dodržování řehole, čeští duchovní vždy velmi liberální… být církevním hodnostářem bylo super, ale ten celibát?!)
Soběslav I.
Soběslav u Chlumce poráží vojska německého krále Lothara, obklíčené vojsko a král v zimním tažení donuceni k vyjednávání o míru. Jeho podmínky sice následujícího roku porušeny a Soběslav donucen přijmout říšské podmínky, ale pro svou – již dostatečně prokázanou vojenskou zdatnost, neboť bitva u Chlumce ještě dlouho noční můrou saských bojovníků – velmi důležitý Lotharův spojenec proti Šlaufům.