2. Mesto a venkov

Města v pozdním středověku 14. a 15. stol.

• Sociální rozvrstvení obyvatelstva měst (uzavírání cechů, vznik separovaných čtvrtí a ghett)

• Narušení vnitřní homogenity měst církví – její vlastní hierarchií

• Reformace úspěšnější v městském prostředí = církev se tak ocitá více v civilním / městském sektoru

15.-16. stol

Jak panovníci tak i šlechtičtí majitelé poddanských měst si byli vědomi jejich významu a podporovali je. Vnitřní uklidnění v zemi vedlo k obnově hospodářského života, ale města začala narážet na podnikatelské zájmy šlechty. Tu popouzelo i to, že významná města se aktivně účastnila politického dění. Spory ekonomické i politické bylo nutné řešit řadou smluv. Definitivně byly politická moc měst potlačena Ferdinandem I. po porážce nevydařeného stavovského odboje v roce 1547.

Od pozdního středověku se vrchnost neustále snažila získávat privilegia pro svá města (v ranném novověku situace přesně opačná, než v dobách vády Přemysla II. Otakara, poddanská města mnohem důležitější než královská)

1500 Vladislavské zřízení zemské namířeno částečně proti městům (na zemském sněmu měla města právo hlasu jen v otázkách, která se jich bezprostředně týkaly), která zasedala na sněmu od konce husit. revoluce.

1502 města uzavřela federaci (na rozdíl od hanzy vojenského charakteru) – hrozba konfliktu

1517 právě měst zasedat na sněmu a šlechtě podnikat

Město v ranném novověku

16. stol.

• Demografický růst populace = růst měst + zakládání nových

• Rozsáhlá diferenciační f-ce měst

• Úpadek měst královských na úkor měst poddanských

1547 – zřízení apelačního soudu, jako nejvyšší odvolací instance.

Do měst opět dosazování královští / císařští rychtáři – kvalifikovaní úředníci kontrolující hospodaření městské rady.

Cursus civilium sententiarum z nedostatku jiných materiálů několikrát vyšel tiskem hl. po úpravě Pavlem Kristiánem z Kolína (písařem v Praze – i zde platné jako právní norma) = opět tiskem

17. stol.

• Začlenění poddanských měst do celku feudálního velkostatku; omezení jeho autonomie ale stabilizace ekonomického růstu.

Po r. 1621 navýšení daňových požadavků panovníka + omezení politické profilace měst = byrokratizace správy, původní zastupitelé měst z řad měst. Patriciátu se mění na úředníky.

18. stol.

• Města směřují k protokapitalistické výrobě = koncentrace manufaktur etc.

• Začlenění měst do jednotného právního systému nově vznikajícího centralizovaného státu a jeho jednotného právního a právního systému

1706 úřad hospodářského inspektora, ukončeno periodické obnovování konšelských úřadů

• podoby měst se příliš neměnily až do 19. století co se infrastruktury týká. Měnil se samozřejmě tvar a funkčnost domů, rozšiřovala se hygiena ve městech, kanalizace, ale větší rozdíly nenajdeme.

• Měnil se politický status měst a jejich významnost. Městská vrstva získávala větší podíl na moci, zárodek stavovské opozice (to už v nějaké otázce je, takže to nepíšu).

• Města od 12. stol. půjčují panovníkovi peníze  chtěla za to svobody

• Postupně jsou povolávána do rady šlechty a prelátů a získávají tak status 3. stavu (13.-14. stol.). Ne všude si ale města svoji pozici udržela – odlišná situace v S-IT městech, kt. sice spadala pod SŘŘ, ale měla de facto charakter nezávislých států (Janov, Benátky, Florencie)

• Sieyés: třetí stav je vším, je národem – města se mohla prosadit až tehdy, ztotožnila-li své zájmy se zájmy celé spol.

• Kulturní role měst: usazovali se zde šlechticové, konaly slavnosti, divadelní představení, laické školy.