2. Mesto a venkov

Proces zakládání vesnice podobný jako zakládání města

• lokátor nucen složit podací – kompenzace za pozemky náležející vrchnost, lokátor později vymáhal na osadnících

• Lokátor = rychtář – nižší soudní pravomoc, zástupce vrchnosti a provozovatel rychty (krčma, mlýn) = ne představitel místní samosprávy

Vesnice podobně jako města měla svou f-i

Zaniklé vsi

V průběhu času některé vsi zanikly. Příčin byla celá řada - často se jednalo o malé vísky s jen několika usedlostmi nebo přírodní podmínky pro hospodaření nebyly v daném místě alespoň ucházející. Z některých vsí zůstaly jen panské dvory, ze kterých pak byly obhospodařovány pozemky původní vesnice. Nemálo vsí zaniklo i díky válečnému drancování - Mstěnice

Na konci vrcholného středověku méně vesnic než na počátku – demografické důvody.

Ranný novověk

16. stol.

• Vnější vytápění obytných prostor – postupné zvyšování standardu, pod vlivem měst.

• Mlýn, kovárna, hospoda – vymykají se stereotypu, vnášení tržní ekonomiky na venkov, místo shromažďování

17. stol.

• Šlechtický velkostatek – integrovaná výrobní jednotka budovaná za účelem zisku z důvodu vysoké inflace

• Znevolňování venkovského obyvatelstva = agrarizace venkova (diferenciace evropského Z a V)

18. stol.

• Postupné omezování patrimoniální správy = robotní patent

• Arabizace – parcela neprosperujících velkostatků = vznik nových vesnických aglomerací

19. a 20. stol.

• zrušení poddanství, vykoupení robot, konec děleného vlastnictví (na dominikál a rustikál).

• Zemědělec se postupně stává politickou silou ve státě – ČSR za 1. rep. a Agrární strana

• Drastické změny na venkově hl. po r. 1945 / 8.

František Kutnar, Josef Petráň, Zdeněk Smetánka, Jiří Klápště, Václav Mencl

Marc Bloch, Emmanuel le Roy Ladurie, Aron Gurevič

19 . a 20 . s t o l e t í

Rostoucí počet obyvatelstva - hlavně ve městech, si vyžaduje velké množství novostaveb příslušného určení. Avšak kvantita jakoby ubírala na kvalitě: v Praze se do sedmdesátých a v ostatních městech do devadesátých let projevuje při jejich rozšiřování, stavbě nových předměstí, zakládání parků a hřbitovů nebývalý nedostatek urbanistického cítění. Jednotlivé veřejné objekty jsou řešeny samy o sobě bez ohledu na jejich vztah k prostoru ulice, náměstí nebo půdorysu a hmotě města. I nadále se odstraňují městská opevnění, která uvolňují prostory pro sady a zejména pro nové ulice.

Obytný dům za průčelím odívajícím se do forem historických slohů zprvu užívá pavlačové dispozice převzaté z empíru i se společným záchodem, avšak pavlače dříve otevřené mívají teď častěji dřevěnou prosklenou stěnu. Parcelace nových předměstí, sledující maximální výtěžek, stlačuje domy do poměrně malých bloků se stále se zmenšujícími dvorky, do nichž se ještě vestavují dřevníky, kůlny, dílny, skladiště a později garáže. Síť ulic se řadovou zástavbou způsobuje, že se byty v celých frontách domů obracejí k severu a šířka ulic není vždy ve vhodném poměru k stále vícepatrovému obestavění.