2. Mesto a venkov

Itálie jako výjimka raného středověku

• Díky kontinuitě s antikou nejurbanizovanější prostor celé Evropy

• Městská samospráva v 10. – 14. stol. se vyvíjí:

• Aristokratická komuna

• Diktátorství podesty

• Vláda cechů a obchodní elity

Většina it. Měst se feudální závislosti zbavila již v 11. stol. Ve 13. stol. získaly kontrolu nad okolními venkovskými okresy – počátek městských republik.

• Vznik městských republik, zaštítěných autoritou jejich vládce původem z lokální signorie.

• „Městská demokracie“ úrodnou půdou pro rozvoj humanismus a renesance

• Zde víc než kde jinde rozdíly mezi městem a venkovem (venkov chápán až do 18. stol. jako hrubý a zaostalý, 19. stol. a romantismus hlásá návrat k venkovu jako zdroji čistoty a tradiv – v čs. zemích obohacen o národnostní prvek)

Privilegia měst

• právo trhu - právo konat v určitých dnech ve městě trh  rozvoj obchodu, a taky bankovnictví

• právo várečné - právo vařit pivo

• právo nuceného skladu – za dobu nuceného skladování zboží ve městě a jeho prodej, musel obchodník ještě platit daň UNGELD

• právo mílové - na míli (11 km) od města nesmí se vyskytovat žádný řemeslník, který je ve městě

• právo samosprávy - právo postavit si radnici a volit své zástupce (12 konšelů v čele s purkmistrem)

• právo hradební - město získalo vojenský význam, mohlo si postavit opevnění a vlastní vojsko

• právo hrdelní - město mělo pravomoc odsuzovat i k trestu smrti

• právo horní - právo těžit kovy ("veškeré nerostné bohatství patří panovníkovi"), města s tímto právem neodevzdávala všechno vytěžené nerostné bohatství panovníkovi, ale odevzdávala mu jen část (regál), byly vydávány horní zákoníky, které upravovaly těžbu

Města požívají určité autonomie v rámci patrimoniálního státu

• Osobní svoboda měšťanů

• „Městská ústava“ zakotvená v zakládací listině a privilegiích města

Osobně svobodní měšťané se jako stav chovají jako šlechta – investice do okolních pozemků atd.

Města vstupují do vzájemných spojenectví s cílem navýšit zisk z obchodu (= dálkového) = hanza / gilda.

Sociální struktura měst

• Měšťané jako nová vrstva společnosti

• Velmi složitá, konflikty mezi vrstvami (ciompi, jacquerie)

• Plnoprávní – vlastníci majetku, patriciát, kupci, etc.

• Střední třída

• Chudina

• Se zvl. předpisy – duchovenstvo, šlechta, studentstvo

• Židé

Městská spol. natolik vlivná, že se kvůli začlenění do ní uvolňuje disciplína na univerzitách (nejprve ve F), aby se studující asimilovali s městským prostředím.

Městská správa – purkmistr + 12 konšelů (voleni nebo dosazováni do f-ce na dobu 1 roku). Královský rychtář předsedá městskému soudu a vybírá daň pro královskou / šlechtickou pokladnu. Postupně jeho pozice oslabuje, města se z vlastních prostředků snaží tuto pozici zakoupit do vlastní režie (do Husitské revoluce pouze policejní úředník)