22. Význam Ruska jako důležitého činitele v dějinách Evropy a Asie

Mezinárodní politika vedla k pokusům o ovládnutí středozemního moře a k získání lepších podmínek pro obchod. To vedlo ke konfliktům především s Osmanskou říší (Krymská válka v 50. letech). Kvůli angažovanosti Sardinie, Anglie a Francie bylo Rusko poraženo.

Porážka vedla v Rusku k tomu, že si konečně uvědomili nutnost reforem. Došlo i ke změně na trůnu - Mikuláše vystřídal Alexandr. Ten roku 1861 zrušil nevolnictví a změnil soudnictví tím, že zbavil šlechtu práva rozhodovat spory, čímž zajistil nezávislost. Provedl také decentralizaci státní správy.

Tyto reformy vykročily správným směrem. Chyběla ale ústava a samoděržavní systém byl v podstatě zachován. Monopol na všechny úřady měla šlechta, car mohl svévolně rozhodovat o všem.

Z hlediska Západniků nedošlo k žádné změně. Rostlo rozhořčení anarchistů, kteří začali organizovat atentáty. Rukou atentátníka zemřel car Alexandr II. a později i III. (roku 1894). Po něm již nastoupil Mikuláš, kterého oddělali bolševici.

S neúspěchem v Krymské válce se Rusko dost uzavřelo, případně se začalo orientovat více na Kavkaz. Na konci 19. století se dařilo expandovat do Indočíny, kde došlo ke konfliktu s Japonskem. Japonci Rusy porazili v bitvách u Sušimu a Mukdenu. Z celkového pohledu byla ale politika Ruska alespoň zpočátku úspěšná a díky tomu dočasně klesala poptávka po změně.

Po porážkách od Japonska se znovu objevila kritika samoděržaví. Rolníci si ztěžovali, že sice došlo ke zrušení lenních závazků, ale půda stále byla ve vlastnictví šlechty. Rolníci neměli na nákup polností prostředky. Industrializace probíhala velice pomalu a životní úroveň zůstávala nízká.

Rozbuškou pro větší nepokoje byla tzv. krvavá neděle z roku 1905. V tomto roce kvůli krizi prudce poklesla důvěra v cara. V zemi se konaly statisícové demonstrace, car nechal ale povstání rozstřílet. Nepokoje se rozšířily i na venkov, kde lidé obraceli svůj hněv proti šlechtě.

Car zareagoval rychle a ustavil parlament - Dumu. Okolo vůdců povstání se utvářely první politické strany. Duma ale byla k praktickým věcem nepoužitelná, protože síly dvou zarytých odpůrců byly vyrovnané a liberálů bylo minimum.

Roku 1905 se také do čela vlády dostal Stolypin, který pro Rusko v následujících letech udělal opravdu moc. Za jeho vlády došlo k uvolnění režimu a hospodářské konjunktuře. Byl to jeden z největších Rusů 20. století.

20. století

Březnová revoluce a prozatímní vláda

V roce 1917, v březnu, došlo v Rusku k demokratické revoluci. Car abdikoval. Byla ustanovena prozatímní vláda v čele se Lvovem. K moci se dostal Kerenskij a snažil se zavádět liberální změny. Už v listopadu ale došlo k další revoluci. Lenin využil demokracie a za německé peníze v Rusku rozjel velkou kampaň s cílem zavést socialismus. Hlavním sponzorem byl Vilém II, který zaplatil tiskárnu a řečníky. K úspěchu revoluce ale přispěla i celá řada dalších faktorů.