22. Význam Ruska jako důležitého činitele v dějinách Evropy a Asie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V roce 1922 vznikl SSSR.
NEP
Takováto politika naprosto zdevastovala hospodářství státu. V roce 1921 byla produkce státu na úrovni jedné pětiny předválečného stavu. To přimělo Lenina ke změně. Zavedl NEP (Nová ekonomická politika), během které část majetku lidem pronajali. V roce 1927 dosáhlo hospodářství předválečné úrovně. Tato reforma ale vedla ke sporům ve straně. Na stranu NEPu se postavili Bucharin (bývalý vůdce Levých komunistů, v opozici k Leninovi po Brest-Litevském míru), Rykov a Tomskij, vůdčí osobnosti pravého křídla strany.
Do opozice se postavili Kameněv, Zinověv. To byli radikální komunisté odmítající kompromisy. Lenin byl realista a uvědomoval si, že nelze udržet permanentní revoluci. Proto Lenin do budoucna zavedl naprostý zákaz frakcí ve straně (tajná rezoluce 10. sjezdu RKS(b)). Toho později využíval Stalin a kdykoliv měl později oponenty, tak je poslal na základě tohoto pravidla na Sibiř.
1917–1922: Říjnová revoluce a vznik SSSR
Po říjnové revoluci roku 1917 se ocitlo carské Rusko v chaosu. Zatímco existovala již prozatímní vláda se snahou uspořádat demokratické volby, v Petrohradu bolševici ustanovili okamžitě první sovět a po návratu Lenina z exilu začali postupně provádět reformy a získávat stále více moci. Na podzim rudá vláda anulovala dluhy Ruska, vydala tzv. Dekret o míru a Dekret o půdě; půda byla socializována a zaveden byl státní monopol. Jako obrannou složku zřídili komunisté Rudou armádu. Rovněž dalšími dekrety byla zajištěna odluka církve od státu.
V lednu 1918 byla vyhlášena Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR). 3. března téhož roku podepsali v Brest-Litevsku zástupci Ruska separátní mírovou smlouvu ukončující první světovou válku; bylo tomu tak však za cenu těžkých ústupků – Rusové ztratili území o rozloze téměř 1 milion km². Jednalo se o Ukrajinu, Bělorusko, část Polska, Besarábii, Finsko a Pobaltí. Ruská armáda se musela stáhnout o stovky kilometrů blíže do vnitrozemí.
Krátce poté ovšem země upadla do občanské války, proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro bolševiky silným protivníkem. Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na většině území bývalého carského Ruska, včetně Dálného východu, Středního východu a Zakavkazska. Závažným neúspěchům musela čelit pouze v evropské části, kde v důsledku rusko-polské války ztratila západní části Ukrajiny a Běloruska. Neuspěly ani její pokusy o podporu bolševické strany v občanských válkách v pobaltských státech a ve Finsku, což stvrdilo nezávislost těchto zemí. Sovětská moc používala při pacifikaci dobytého území brutálních metod, jakými bylo například vypalování vesnic apod. Její protivníci si však počínali často podobně. I proto také v této době velká část obyvatel RSFSR ze země uprchla.