22. Význam Ruska jako důležitého činitele v dějinách Evropy a Asie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Sovětský svaz byl nečekaně napaden Německem 22. června 1941 a díky nepřipravenosti Rudé armády postupovali Němci úspěšně hluboko do vnitrozemí SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část RSFSR. Teprve až po Bitvě u Stalingradu, pomoci západních Spojenců a díky přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v okolí Uralu se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes Východní Evropu až do Berlína.
1945–1953: Počátek studené války, vrcholné období stalinismu
Rudá armáda obsadila střední a východní Evropu. Díky tomuto, v mnoha ohledech pyrrhovu vítězství, (26 milionů mrtvých, zničená velká část země a ekonomika) získal SSSR ohromnou výhodu a komunisté byli v určitém okamžiku vnímáni jako spasitelé lidstva. Sovětský svaz získal zpět území, která ztratilo ještě carské Rusko Brestlitevským mírem v roce 1917; velkou část východní Evropy a tehdejšího Finska. Změnily se hranice mnohých svazových republik, například Ukrajiny, Běloruska či Litvy.
Po druhé světové válce (v následujících deseti letech) se navíc SSSR podařilo rozšířit komunistické režimy do východní a střední Evropy (Československo, Polsko, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Sovětská okupační zóna Německa), Asie (kontinentální Čína, Vietnam, Severní Korea) či na západní polokouli (od roku 1961 Kuba, další pokusy o nastolení marxistických režimů v Jižní Americe nebyly díky intervencím USA úspěšné). V těchto zemích vznikly komunistické strany, spolupracující se SSSR, a oficiálně usilující o nastolení komunismu. K moci se sem dostaly právě díky podpoře Sovětského svazu, který tamější komunistické politiky školil a poskytl jim podporu.
Mnozí lidé však vyjadřovali nespokojenost s tamějšími režimy, situace se vyostřila a vedla nakonec roku 1953 v NDR až k ozbrojenému povstání. Sovětská vojska podpořila tehdejší vládu vojenskou invazí. Podobný postup byl používán i v následujících desetiletích.
V samotném Sovětském svazu pokračovalo rychle tempo industrializace započaté již v 30. letech, přicházely velké úspěchy (například sestrojení jaderné bomby v roce 1949), stavěla se nová města, elektrárny i továrny. Do toho se samozřejmě přidala i obnova válkou zničených míst, která však trvala více než jedno desetiletí. To vše se stalo tématem propagandy, ukazující velké úspěchy socialistického způsobu života. Kult osobnosti Stalina dosáhl enormních rozměrů; byly pořádány velkolepé oslavy i divadelní představení, pojmenována po něm byla města. Díky postavení osvoboditele tomu bylo tak ale i v zemích, které rudá armáda osvobodila od nacistické nadvlády.
Režim byl stále velmi tuhý a i přes určité nadšení z porážky Německa se začala plánovitě šířit mezi lid nenávist k západním zemím, velmi významnou úlohu tak získal antiamerikanismus. Prvním místem sporu se stalo dnes italské město Terst a jeho případné začlenění buď k Itálii, či k Jugoslávii.