6. Urbanizace ve meste na venkove
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2. epocha: doba tradičních společností.( Končí v 18. století tzv. druhou městskou společností, ta splývá s revolucí průmyslovou).
x
Jiný pohled: Jan de Vries (European Urbanization, 1984) nebo Anthony Wrigley si podrobněji všimli právě přechodu mezi tradičním městem („předindustriálním městem“) a městem průmyslovým. Co se dělo v jednotlivých evr. zemích během příprav na průmyslovou revoluci, tj. mezi koncem 15. století a středem 18. století a jak se proměňovala struktura a síť tehdejší měst Evropy?
Výsledky výzkumu: Růst městského obyvatelstva kontinentu jako celku nebyl v této době příliš rychlý, spíše lze hovořit o jeho pozvolnosti. Kromě Anglie. Jako obvykle i v tomto ohledu probíhal vývoj v jednotlivých oblastech kontinentu rozdílně. Nejdůležitější změny se týkali tzv. strukturální urbanizace. V tomto období vedly inovace k zmnožení činností ve městech a zvyšovala se i potřeba zlepšené koordinace a komunikace. To souviselo jednak s rozvojem obchodu, často zámořského, a jednak i s rostoucím významem státu a jeho administrativou. Behaviorální urbanizace-zjednodušeně řečeno šíření městského způsobu života-byla omezena. Tento způsob života tehdy, na rozdíl od 20. století, nepronikal tak snadno do okolí měst. Rozdíly mezi venkovem a městem zůstávaly v tomto ohledu dost výrazné.
Jan de Vries rozlišil tři zřetelná období:
Období zhruba od roku 1500-do roku 1650 nazval dlouhým 16. stoletím. Města v této době příliš nerostla a růst počtu obyvatel byl rozdělen mezi města všech typů a velikostí. Přesto se však v některých z nich-hlavně v Anglii, Francii a ve Španělsku- uplatňovaly změny spojené s formováním centralizovaných států. Hlavní města těchto zemí jako administrativní centra rostoucích států pochopitelně rostla. Změna se promítla do soustavy městského osídlení, a to tak, že se zvětšil význam, ale i lidnatost největších a velkých měst.
období -1650-1750-nazval de Vries věkem venkovského proletariátu. V mnoha částech došlo ke zpomalení růstu obyvatelstva nebo jako ve střední Evropě k jeho úbytkům. Ostrá diferenciace měst podle velikostí-výsledek působení tří faktorů: 1. zastavení růstu obyvatelstva obecně, 2. zastavení expanze zámořských obchodních oblastí a zpomalení procesů kolonizace, 3. růstu vládních, správních, vojenských i právních funkcí hlavních a velkých měst Evropy. K rostoucím městům i přes stagnaci zámořského obchodu patřily přístavy. Opět se změnila hierarchie: prohrávala především malá města. Z geografického hlediska je také důležité, že během 50 let ztratila svou pozici také velká města Středomoří. Těžiště hospodářského a s ním i politického rozvoje přesunulo na severozápad Evropy.
Nová urbanizace -1750 do 1800-1850. V podstatě tři dekády industrializace Anglie a Skotska, ale i roky rozvoje tzv. protoindustriálních podob výroby. Rychlý růst počtu obyvatel, technické inovace, vznik prvních továren, rozmach manufaktur, změna cen potravin, vedoucí k prosperitě zemědělců→změna staletí trvajícího procesu koncentrování obyvatelstva do velkých a největších měst.→růst malých především malých a středně velkých měst, neboť tam se soustřeďovaly manufaktury a vznikaly první průmyslové manufaktury a vznikaly první továrny (např. Manchester, Essen, Ostrava v 19. st.).