8. Koncepce dejin v historiografii
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
GEORG IGGERS: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha, 2002 (215:010/126) – je to o postmoderní historiografii, která stírá rozdíl mezi historickým diskurzem a beletrií, a což je podle autora horší, i mezi seriózní vědou a propagandou; je to celkem tenké; autor pův. z Německa, manželka z Československa (oba Židé), historikové v Buffalu, USA, George se zabývá německou historiografií a její recepcí v USA (The German Conception pf History); práce cenná především díky autorově pohledu zvenčí i zevnitř v jednom; nejnověji Dva pohledy na dějiny, které napsali spolu u nás vyšlo před rokem.
FRANTIŠEK KUTNAR, JAROSLAV MAREK: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. LN, Praha, 1997 (215:010/21) – strašně tlusté jako spousta jiných děl, která vydávají LN, ale je to asi ta nejzákladnější literatura k dějepisectví jako takovému, je celkem nová, bohužel jen do těch 30. let, ale jsou tam zmínky i o světovém dějepisectví, nejen o českém a slovenském
JOSEF ŠUSTA: Dějepisectví: jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové. Praha, 1946 (215:010/93) – zachycuje vývoj dějepisectví v dané oblasti od 4. do 19. století; fyzická kniha na rozpadnutí, obsah zhuštěná faktografie, názory místy překonané (zvl. pohled na křesťanskou historiografii, ale fakticky velmi komplexní.
použity myšlenky z MOMIGLIANO, ARNOLD: Geschichte in einer Zeit der Ideologien IN: Wie Geschichte geschrieben wird. Berlin, 1998.
povzbuzení pro všechny, kteří se chtějí živit historií: máme zprávy, že Herodotós za svou práci dostal 10 talentů, což je částka 166krát vyšší roční výdělek dělníka v Athénách. Zdá se, že H. byl ve správnou chvíli políben správnou múzou (Kleió od té doby spí???)↩
zvl. v období reformace a katolické reformace vzniká mnoho prací s úzce církevní tématikou. Velkolepým dílem protestantské historiografie jsou Magderurské centurie – první historická kolektivní práce. Stejně tak katolíci vydávají řadu prací svého vyznání: Acta sanctorum – monumentální dílo Jesuitů o životě svatých, 1. svazek dokončil belgičan Jean Bolland – řazení členů dle církevního kalendáře. Nástupcem Bollanda velmi kritický Daniel Paperbroch, dílo vychází postupně v 17. a 18. století.↩
téměř všechny příklady týkající se Florencie↩
doufám, že aspoň uvozovky částečnou omluvou za anachronismy↩