9. Lide na okraji a v centru spolecnosti

Silný vliv na berní zatížení poddaných měly oba tereziánské katastry, u nichž základem berní jednotky byl osedlý (odpovídala 1 sedlákovi nebo 4 chalupníkům nebo 8 zahradníkům), na Moravě lán. V obou těchto katastrech zůstala zásada, že dominikál (panská půda) je méně zdaněn než rustikál. Josef II. to chtěl změnit, měl být pořízen nový soupis nemovitého majetku, tzv. josefinský katastr, podle něho mělo být ponecháno 70% čistého výnosu poddanému, 12 + 2/9% mělo jít na daně a 17 + 7/9% se mělo odvádět vrchnosti místo všech dávek a jiných prací. Dominikál a rustikál měly podléhat stejnému zdanění.

1848 – revoluční rok přinesl zrušení roboty a následným tzv. vyvazovacím patentem (1849) se stanovilo, že za zrušenou robotní povinnost je nutné zaplatit majitelům panství náhradu – 1/3 zaplatil stát, 1/3 vrchnost a 1/3 poddaný. Byly zřízeny tzv. vyvazovací komise zemské a okresní a vyvazovací fond, z něhož se později stala Hypoteční a Zemská banka

Měšťané – stále privilegovaní svobodní obyvatelé, řemeslníci se stále sdružovali do cechů (účast na městské samosprávě, v 16. století stále více roste jejich vliv), vyšší úředníci a bohatí rentiéři -> cechovní mistři -> drobní řemeslníci -> nemajetní (námezdní práce, služebnictvo) -> lumpenproletariát (žebráci, tuláci, sirotci,…), život měšťanských elit se příliš nelišil od života průměrného šlechtice

Rostoucí byrokracie – úředníci: nová vrstva, nešlechtici, nutné vzdělání

Církevní hierarchie podobná

Okraj společnosti:

Richard van쌱Dülmen: Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku. Praha 2003.

Útok na čest

- ztráta cti vedla k sociální izolaci

- klepy a pomluvy velmi škodlivé – podle autora záležitost stavovského státu

- velký počet soudních procesů kvůli nactiutrhání – ve městě i na venkově (dokonce i kati a pohodní), u šlechty se urážky řešily souboji, hádat se s ženou nebylo pro muže čestné

- nejvíce šlo o dědictví, pozemky, dluhy,…

- výzvy se většinou odehrávaly na veřejnosti (hostinec, ulice)

- nejen slova (škála nadávek velice pestrá – šelmo, zloději, jsi ras nebo katův pacholek – nejurážlivější, u žen – děvka, kurva zlodějská, čarodějnice), ale i posunky (shození klobouku, ukázání zadnice,…)

- odvolání urážky – příležitostně plácnutí přes ústa

- když byl někdo nazván zlodějem nebo smilníkem, musel to soud prošetřit

- urážky často následovalo násilí

Bezectní lidé I: Vaganti a nepočestní řemeslníci

- řezničtí mistři: stěžovali si v Německu, že nemohou vstoupit do cechů, nemohou zastávat úřady, císař vydal výnos, který jim to povoloval, z cechů, úřadů a gild nesmí být vyloučeno žádné povolání

- dále nesměla být zpochybňována čest lidí, kteří se objeví ve společnosti pohodného nebo kteří v jeho nepřítomnosti odklidí nějakou mršinu