9. Lide na okraji a v centru spolecnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- např. Lübecku mohli počestní občané s katem hodovat, navštěvovat ho
Pohodný – stál nejníže, z řemesla neměla být vylučována žádná sociální skupina kromě rasů, stahování padlých zvířat a odstraňování zdechlin (zdroj nákazy), někdy i popravených a sebevrahů, čištění záchodů, odchyt a likvidace potulných psů a koček (když někdo zabil potulného psa mohl ztratit čest, protože tím zasáhl do práce rasa, pokud šlo ale o vlka, nic se nedělo)
- až říšský zákoník Josefa II. z roku 1772 prohlásil pohodné oficiálně za počestné
- nejsilnější izolace ve městech
- infámní i pro vrchnost, nemohl získat měšťanské právo, nemohl vystupovat jako svědek před soudem
- nikdo se nesměl dotknout sebevrahova těla – zvláště infámní, mohl je pohřbít pouze kat nebo pohodný, pohřbeni v nevysvěcené půdě nebo spáleni, těžký zločin, smrtelný hřích, strach před vracejícími se duchy, o pohřbení rozhodoval motiv činu, zda byl vykonán z šílenství nebo ze zoufalství, až od konce 18. století došlo k uvolnění – objevovaly se hlasy, že kontakt se sebevrahem není nepočestný, GOETHE – UTRPENÍ MLADÉHO WERTHERA (ospravedlnění sebevraždy jako aktu lidského individua, ale tichý pohřeb)
- rušení infámie až na konci 18. století – poddaní už nebyli klasifikováni podle počestnosti vykonávané činnosti, ale podle kritérií pilnosti/lenosti, pouze nepočestnost katů a pohodných se udržela nadále
- vrchol diskriminace v 16. a 17. století (rozšíření cechů)
- velice dobře placeni
- lidé ve stavovské společnosti neposuzováni podle určité práce, ale podle původu = počestnou práci mohl vykonávat pouze člověk počestného původu
Čest a difamující tresty
- delikvent potrestaný katem se již nemohl vrátit do normálního života
- kontakt s pohodným -> vyloučení z cechu
- vyloučení z obce – ztratili měšťanská práva, nemohli svědčit, infámie se mohla přenést i na jeho příbuzné
- poprava mečem čestnější (žádala ji šlechta), kombinování nejrůznějších trestů, výprask holí, zbičování, nošení „kamenů hanby“, místo oblečení hadry, useknutí ruky, uší, cejch, pranýř…
- na okraj společnosti se dostali i ti, kteří byli mučeni a následně omilostněni (kontakt s katem)
Jacques Le Goff, Bronislav Geremek, Richard van Dülmen, Schubert (židé), Válka