Měření času a juliánská reforma kalendáře

1) měsíci Febriarius byl přidán normální přestupný měsíc o 23 dnech

2) mezi měsíce November a December byly přidány dva přestupné měsíce o celkem 67 dnech

Opravný rok 46 př. n. l. měl tak patnáct měsíců a celkem 445 dnů!

- kalendář solární

- 44 př. n. l. byl na návrh Marka Antonia (* 83 př. n. l. – † 30 př. n. l.) vydán zákon Lex Antonia, kterým byl na počest Caesara přejmenován měsíc Quintilis na Iulius

4) Juliánská reforma – úprava císaře Augusta 8 př. Kr.

- po zavraždění Caesara v témže roce, bylo porušeno pravidlo o vkládání přestupných dní: Pontifikové buď úmyslně, nebo z neznalosti přidávali přestupný den každé tři roky

během 36 let vloženo místo devíti dvanáct přestupných dnů

- tento omyl v roce 8 př. n. l. napravil Augustus (* 23 př. n. l. – † 19 n. l.) - nařídil, aby se přestupný den vkládal každé čtyři roky

+ také postupně vypustil tři přebývající přestupné dny od r. 8 př. Kr. až po rok 8 n. l. jsou vynechány všechny přestupné roky a všechny roky mají 365 dní

- takže až od roku 8 n. l. je pravidelně každý čtvrtý rok přestupný

- na počest Augusta byl pak měsíc Sextilis přejmenován na Augustus

*** Proč existují přestupné roky

- náš kalendář se řídí pohybem Slunce na obloze

- potíž je však v tom, že Slunce se vrátí na stejné místo na obloze za přibližně 365.24219 dnů, což je 365 dnů 5 hodin 48 minut 45 sekund (tropický rok)

- různé kalendáře se pak snaží vkládáním přestupných roků tomuto číslu co nejvíce přiblížit, aby Slunce bylo v ty samé dny v různých letech na stejném místě na obloze

- v našem kalendáři navíc platí z náboženských důvodů pravidlo, aby jaro začínalo 21. března, je to kvůli určení kdy slavit Velikonoce (pohyblivý svátek – pro jeho určení je třeba znát první úplněk po 21. březnu)

- před naším kalendářem v Evropě platil juliánský kalendář a jeho obyčejný rok měl 365 dnů

- navíc však obsahoval pravidlo, že každý čtvrtý rok byl o den delší – přestupný, bude tedy dlouhý 366 dnů

- průměrná délka roku pak byla: 365 + 1/4 = 365.25 dnů

- chyba jednoho dne se objevila až po 128 letech

- po několika stovkách let však již chyba značně narostla

- Gregoriánská reforma kalendáře nařízená papežem Řehořem XIII. (latinsky Gregorius) roku 1582, především napravila tuto chybu vynecháním deseti dnů v říjnu téhož roku

- po čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října, viz rok 1582, říjen v tomto roce byl tedy dlouhý pouze 21 dní

- navíc byla zavedena další pravidla pro přestupné roky: roky, kterými končí století (končí dvěma nulami, takzvané centenární roky), budou přestupné, pouze pokud budou dělitelné 400

- například roky 1800, 1900 nebyly přestupné a obdobně roky 2100, 2200, 2300 také nebudou přestupné

- ale roky 1600, 2000, 2400, 2800 přestupné byly či budou, protože jsou dělitelné 400