Měření času a juliánská reforma kalendáře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Počátky měření času a juliánská reforma kalendáře
- tři základní chronologické údaje odvozené od pohybů nebeských těles:
1) Den = doba, za níž se Země otočí jedenkrát kolem své osy
2) Měsíc = doba, za níž oběhne měsíc kolem země
- synodický měsíc = doba mezi 2 novolunními = doba mezi 2 následujícími konjunkcemi měsíce se sluncem: 29 dnů 12 hod 44 min 2,98 sek
- siderický měsíc = doba úplného oběhu měsíce = doba, za kterou se Měsíc na své dráze po obloze dostane opět do blízkosti téže hvězdy: 27 dnů 7 hod 43 min 11,4 sek
3) Rok = doba, za níž Země jedenkrát oběhne kolem Slunce
- tropický sluneční rok = doba mezi 2 průchody Slunce bodem jarní rovnodennosti – 365 dní 5 hod 48 min 45,5 sek (zkracuje se o 0,4 sek za 100 let)
- siderický = hvězdný rok = doba, za který se Slunce při svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami po obloze vrátí k téže hvězdě: 365 dní 6 hod 9 min 34 sek
- občanský rok = 365 dní 6 hod
- typy kalendářů:
1) kalendář lunární = základem je synodický měsíc = (29d 12h 44min 2,98s)
- 12 synodických měsíců tvoří lunární (měsíční) rok
- protože kalendáře nemohou počítat se zlomky dnů, střídají se zpravidla měsíce o 29 (mensis cavus, česky dutý nebo nerovný měsíc) a 30 dnech (mensis plenus, plný nebo rovný měsíc)
- zbytek bývá vyrovnáván vkladným dnem ((přestupným, staročesky hrudným, dies intercalaris nebo embolismalis)
- babylónský, nejstarší egyptský, muslimský
2) kalendář lunisolární = základem je synodický měsíc = (29d 12h 44min 2,98s), ale délka roku je upravena tak, aby jednotlivá období kalendářního roku nastávala přibližně ve stejné roční době
- tvořen, podobně jako rok lunární, dvanácti měsíci, které mají střídavě 29 a 30 dnů, celkem tedy 354 dny
- ale vkládáním přestupného, třináctého měsíce (mensis embolismalis, staročesky hrudný měsíc, hruden) je jeho délka přizpůsobena délce roku slunečního
- babylonský kalendář, židovský kalendář, římský předjuliánský kalendář
3) kalendář solární = základem je tropický rok = (365d 5h 45min 45,5s)
- do souladu jsou uvedeny pouze dny s tropickým slunečním rokem, na oběh Měsíce okolo Země není brán ohled
- rok má 365 dnů, zbytek je vyrovnáván vkládáním přestupného dne zpravidla jedenkrát za čtyři roky – trvá 365 či 366 dní
- starověký egyptský kalendář (bez vkládání přestupného dne), juliánský a gregoriánský kalendář.
Římský kalendář aneb cesta k našemu kalendáři
1) Předjuliánský římský kalendář
- není spolehlivě znám, pravděpodobně lunární
- má pouhých 10 měsíců a 304 dní
- rok začínal v březnu – tedy na jaře, kdy začínal zemědělský rok a končil na začátku zimy, kdy končily polní práce – zimní období nebylo pojmenováno ani počítáno
- podle pověsti je jeho tvůrce samotný Romulus (zakladatel Říma v roce 753 př. n. l.)