Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Měření času a juliánská reforma kalendáře

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22.7 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Počátky měření času a juliánská reforma kalendáře

- tři základní chronologické údaje odvozené od pohybů nebeských těles:

1) Den = doba, za níž se Země otočí jedenkrát kolem své osy

2) Měsíc = doba, za níž oběhne měsíc kolem země

- synodický měsíc = doba mezi 2 novolunními = doba mezi 2 následujícími konjunkcemi měsíce se sluncem: 29 dnů 12 hod 44 min 2,98 sek

- siderický měsíc = doba úplného oběhu měsíce = doba, za kterou se Měsíc na své dráze po obloze dostane opět do blízkosti téže hvězdy: 27 dnů 7 hod 43 min 11,4 sek

3) Rok = doba, za níž Země jedenkrát oběhne kolem Slunce

- tropický sluneční rok = doba mezi 2 průchody Slunce bodem jarní rovnodennosti – 365 dní 5 hod 48 min 45,5 sek (zkracuje se o 0,4 sek za 100 let)

- siderický = hvězdný rok = doba, za který se Slunce při svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami po obloze vrátí k téže hvězdě: 365 dní 6 hod 9 min 34 sek

- občanský rok = 365 dní 6 hod

- typy kalendářů:

1) kalendář lunární = základem je synodický měsíc = (29d 12h 44min 2,98s)

- 12 synodických měsíců tvoří lunární (měsíční) rok

- protože kalendáře nemohou počítat se zlomky dnů, střídají se zpravidla měsíce o 29 (mensis cavus, česky dutý nebo nerovný měsíc) a 30 dnech (mensis plenus, plný nebo rovný měsíc)

- zbytek bývá vyrovnáván vkladným dnem ((přestupným, staročesky hrudným, dies intercalaris nebo embolismalis)

- babylónský, nejstarší egyptský, muslimský

2) kalendář lunisolární = základem je synodický měsíc = (29d 12h 44min 2,98s), ale délka roku je upravena tak, aby jednotlivá období kalendářního roku nastávala přibližně ve stejné roční době

- tvořen, podobně jako rok lunární, dvanácti měsíci, které mají střídavě 29 a 30 dnů, celkem tedy 354 dny

- ale vkládáním přestupného, třináctého měsíce (mensis embolismalis, staročesky hrudný měsíc, hruden) je jeho délka přizpůsobena délce roku slunečního

- babylonský kalendář, židovský kalendář, římský předjuliánský kalendář

3) kalendář solární = základem je tropický rok = (365d 5h 45min 45,5s)

- do souladu jsou uvedeny pouze dny s tropickým slunečním rokem, na oběh Měsíce okolo Země není brán ohled

- rok má 365 dnů, zbytek je vyrovnáván vkládáním přestupného dne zpravidla jedenkrát za čtyři roky – trvá 365 či 366 dní

- starověký egyptský kalendář (bez vkládání přestupného dne), juliánský a gregoriánský kalendář.

Římský kalendář aneb cesta k našemu kalendáři

1) Předjuliánský římský kalendář

- není spolehlivě znám, pravděpodobně lunární

- má pouhých 10 měsíců a 304 dní

- rok začínal v březnu – tedy na jaře, kdy začínal zemědělský rok a končil na začátku zimy, kdy končily polní práce – zimní období nebylo pojmenováno ani počítáno

- podle pověsti je jeho tvůrce samotný Romulus (zakladatel Říma v roce 753 př. n. l.)

Témata, do kterých materiál patří