Vývoj heraldiky v českých zemích

• v 16. století – s ústupem praktické potřeby erbů identifikovat konkrétní osobu v boji nebo turnaji - ustálení rodových erbů a konec snah o individualizaci

• od poč. 16. stol. do Obnoveného zřízení zemského v r. 1628 – instituce erbovního strýcovství – šlechtic mohl se souhlasem panovníka „přijmout k erbu“ (nebo i k predikátu) příslušníky jiného, i nešlechtického rodu – ti zůstali do přijetí do rytířského stavu pouze erbovníky

• od 16. století možná změna nebo polepšení erbů zeměpánem

  • při povýšení do vyššího šlechtického stavu

  • spojením původního erbu s erbem rodu manželky

    • manželka je poslední dědička svého rodu (Švamberkové doplnili svůj erb o erb vymřelých Rožmberků; Slavatové z Chlumu a Košumberka spojili svůj erb se znakem vymřelého rodu pánů z Hradce)

    • vyznačení rodové spřízněnosti (Bořitové z Martinic doplnili erb o hvězdu z erbu žijícího rodu Šternberků)

Městská heraldika

vznikem a používáním městských erbů v Českých zemích se zabývalo několik autorů

• Václav Vojtíšek – 1923 – O pečetech a erbech měst pražských a jiných českých

  • v jeho pojetí znaku – znak je právně determinovaný fenomén, který vyjadřoval právní pretenze jeho nositele vůči svému okolí – znak jako vnější projev právní svobody, jako uděleného privilegia – na základě čehož odvozoval, že předhusitská města, která ještě nevlastnila svobodné statky ani nestavěla samostatné vojenské kontingenty – nebyla sto držet vlastní erb

  • jestli se vyskytují – jsou na pečetích a jedná se o upravené štíty vrchnosti

  • jestli jsou tam znamení bez štítu – rovněž nejde o erb, i když pak byl do erbu převzat – první znaky až od husitské revoluce

  • městské erby v erbovní galerii na hradě Laufu z doby Karla IV.– Vojtíšek vysvětluje jako snahu Karla IV. o zrovnoprávnění měst s ostatními stavy, který se v této době neujal

• Rostislav Nový - Počátky znaků českých měst, SAP 27, s. 407–410

  • důkladná revize – česká města – jsou již od pol. 14. stol. významným mocenským faktorem – organizovali městskou hotovost, která táhla pod prapory se symboly vysílacího města

  • heraldická symbolika – v počátcích vznikala zcela svémocně – města potřebovali znak jako vojenské znamení, zavedla si je bez zásahu krále z praktické potřeby, první privilegium až v r. 1416 – Slavkov – ale již předtím bylo známo nejméně 10 erbů

• Jiří Čarek – Městské znaky v Českých zemích, Praha 1985

  • vznik městských znaků - cca od pol. 13. do zač. 15. století

  • je nutné odlišovat pečetní znamení a znak

  • pečeti – česká města již před pol. 13. století – listiny, pečeti, i dochovaná pečetidla (cca 1257 - Malá Strana, 1280 Staré město Pražské)

  • symbolický obraz - charakterizující město – hradby s branou, věžemi

  • a/nebo

  • symbol pro odlišení od jiných měst – často symbol vrchnosti