Vývoj heraldiky v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
doložení barev
-
1242-1249 - popis štítu českého znaku v trektátu Clippearius Teutonicorum Konráda von Mure
-
cca 1270 - český i moravský erb s klenoty - erbovní sál v paláci Gozzoburg v Křemži
-
1300 - vyobrazení moravského erbu v rukopisu Martina Opavského (dnes v Knihovně Polské Akademie Nauk v Kórniku, Polsko)
-
1312 - 1321 - český erb bez klenotu - pasionál abatyše Kunhuty
-
1310-1340 - celý český i moravský znak včetně klenotu - kodex Manesse (Heidelberský kodex)
-
1340 - celý český i moravský znak včetně klenotu - Zuryšská erbovní role
-
heraldika citlivě zrcadlí pozitivní změny v politickém stavu – negativní změny se projevují se značným zpožděním nebo vůbec – titulární nárok na země se nemusí ztratit - odráží se to v heraldice
-
používá znaky sestavené k určité příležitosti – co se kde potřebuje zdůraznit
Vývoj používání zemských znaků
-
Lucemburkové
-
Jan Lucemburský – používal na jezdecké pečeti čtvrcený - česko+lucemburský štít
-
Karel IV. - nedělil štít, používal vícero štítků - nejčastěji říšskou orlici a českého lva, i další štítky se znaky zemí Koruny české
-
Zikmund – čtvrcený uhersko(pouze pruhy)+český, nebo polcený uhersko/český
-
-
Jagellonci
-
Vladislav II. – od r. 1490 také uherský král – česká kancelář – změna prostředního znaku větší pečeti panovnické – čtvrcený uhersko+český a ve středním štítku – polská orlice – rodový znak Jagellonců
-
od 1523 – ustálení šesti zemských znaků v okrajových štítcích na větší pečeti – Morava, Slezsko, Lucembursko, Dolní Lužice, Budyšínsko, Zhořelecko – reminiscence na Karla IV.
-
1508 – spory o pečeť – panovník stále v Uhrách – vznik nového pečetidla – neosobní větší pečeť České koruny – na pečetidle místo prostředního znaku panovníka postava Sv. Václava se dvěma štíty – v pravici se lvem, v levici s plamennou orlicí – okraje – 6 klasických štítků – pečetidlo pak ztraceno a znovunalezeno až r. 1619
-
po 1508 – i menší pečeť – pouze Sv. Václav se lvem ve štítě–po ztrátě většího pečetidla – 1547 – 1619 plnilo funkci většího
-
-
Habsburkové
-
menší pečeti –– čtvrcený štít uhersko+český, na něm jako střední štítek rodový erb Habsburků – polcený rakousko/burgundský nebo rakousko/kastilský
-
ve větších pečetích - složitější znaky rodové
-
od doby vlády Marie Terezie – nejsou ve znaku erby španělských držav – místo toho se do znaku dostaly Morava + Slezsko
-
po roce 1749 – zrušení české kanceláře, zavedení jednotného znaku pro české i rakouské země – prosazeno až r. 1752
-
od poloviny 18. století – oficiální symbolika ustanovovaná písemnými nařízeními, pak tištěnými zákon
-
1. varianta - uspořádání podle státního zřízení – nejdřív království, pak vévodství... na dvouhlavém orlu
-