Vývoj heraldiky v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
královská města – znak českého lva, Morava – orlice, nebo klenot českého znaku, říšská orlice, sv. Václav
tyto druhy znamení na pečetích – častokrát nejsou dobře na dálku rozeznatelné – nedají se použít ve znaku, na korouhvi apod. – znak je odlišný od pečeti - mnohem jednodušší, někdy se do něj později dostaly symboly z pečeti
první znaky měst vznikly z praktické potřeby ozbrojených složek městských zřejmě již v období bezkráloví a slabé korutanské vlády v letech 1306-1310, další se snahou o reprezentaci a jako symboly zvláštních práv ve druhé polovině 14. století, zobecněli až v průběhu 15. století
od konce 15. století – konec používání znaku pro vojenské účely – více reprezentace - uplatňovali ho na korouhvích, branách, radnicích, městských budovách, městské pečeti
v zahraničí – Říše – za nejstarší se pokládá erb města Kolín nad Rýnem z r. 1369 – vývoj u nás nijak nezaostával
znaky z předhusitského období
1315 – Brno – štít v pečeti
1345-1383 – souměstí Rejštejn a Kašperské Hory – štít na pečetích
cca 1360 – Praha, Kutná Hora, Vratislav – erbovní galerie na hradě Lauf u Norimberku
80. léta 14. stol. – Nymburk – portál věže kostela
cca 1400 – Litoměřice, Písek, Kladsko, Opava, Jihlava, Most Hradec Králové – znaky nad šmitnami Vlašského dvora v Kutné Hoře
1406 – České Budějovice – zápis v městském archivu
poč. 15. stol. – Klatovy – svorník děkanského chrámu
1416 – Slavkov u Brna – znakové privilegium
1418 – Žebrák – na pečeti
specifika městské heraldiky
erbovní figury symbolizující město – hradby, brány, věže
symbolický odkaz na pána města – krále – panovnický znak, jiného feudálního pána – šlechtický erb nebo jejich varianta
světci nebo jejich atributy – zejména patroni městského kostela
zaměstnání obyvatel – hlavně hornické nářadí u hornických měst a pod., v nejnovější době vyráběné předměty, tovární budovy
mluvící znaky – figura odvozena nebo připomínající jméno města v různých jazycích
obsahují iniciálu jména města
udělování erbovních privilegií městům - od 15. století toto právo rezervováno pouze králi – jak pro královská tak pro poddanská města (zde někdy stačilo královo svolení vrchnosti, aby erb udělila)
od Václava IV. – stále častější – za Vladislava II. Jagellonského – nejméně 50 erbovních privilegií pro města, hodně také za Ferdinanda I. a Rudolfa II. – udílení nových, potvrzování i povyšování znaků
17.- pol. 19. století - pokles počtu privilegií – spíše konfirmace starých nebo polepšení
2. pol. 19. století – období historizmu – nová vlna zájmu o znaky – 1850-1918 – vydáno cca 100 privilegií na městské znaky – úroveň často nízká