Vztah církve a státu mezi rokem 1050 - 1300

Kompromis nalezl až konkordát wormský (1122), v němž se stanovila dvojí investitura: králi zůstala investitura světská s předáním světských statků a práv, jejím symbolem bylo podání žezla, a vzdal se duchovní investitury ve prospěch církve, která byla symbolizována předáním berly a prstenu. Wormský konkordát představoval vítězství církve nad světskou mocí. Rovněž bylo stanoveno, že majetek sloužící církevním potřebám má být ve vlastnictví církevních úřadů a ústavů. Vymaněn byl majetek biskupa, klášterní, později i farní. Farní kostely byly původně ve vlastnictví vrchnosti, wormským konkordátem se majetková práva vrchnosti změnila na patronátní: dřívější vlastník už je jen patronem – má vliv jen na ustanovení faráře a účast na správě kostelního majetku.