A 02 - Demokracie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
A 2) Demokracie, demokratizační procesy ve 20. století
- chápání demokracie na základě gettysburského projevu A. Lincolna 1863: „Vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“. Ovšem definice termínu se nabízí ve velice širokém interpretačním poli: podle ital. politologa Sartoriho se pod „vládu lidu“ může skrýt i autoritářská vláda, která odvozuje svou moc z rozhodnutí lidu, atd. Citujme tedy jeho pozorování: „Až do 40.let 20.st. lidé věděli, co je demokracie, a buď se jim líbila nebo ji odmítali. Od 40.let tvrdíme, že demokracii přijímáme, ale už se neshodujeme v tom, čím je.
Základní typy demokracie:
- protektivní demokracie (Locke) – stát hájí občanská práva, separace státu a občanské společnosti v soukromém vlastnictví a ekonomice (J. Bentham, James Mill)
- vývojová demokracie – důraz na rovnost občanů (doplňuje lockovský důraz na individuální zájmy – dobro celé společnosti) – John S.Mill, Alexis de Tocqueville
- smíření elitismu (kritika demokracie na přelomu 19. a 20.st.) a demokracie – 40. léta 20.st. (Joseph Schumpeter) – pro demokracii je klíčový prvek konkurence, který zajistí výměnu elit u moci a možnost výběru mezi různými pol. alternativami.
- legální demokracie (neoliberalismus) – 70. a 80.léta 20. st. (M.Thatcher, R.Reagan) – „Nová pravice“, kritika přílišné expanze sociálního státu v liberálních demokraciích, což vnímají jako ohrožení lidské svobody – omezení státu na nejnutnější minimum.
Empirické koncepty zastupitelské demokracie:
1. ekonom.-politické kritérium: pluralismus (konkurence v pol. – ekonomické sféře) vs.
neokorporativismus – ve 2. pol. 20.st. – upravuje vztah mezi státem a společností existencí systému organizací s monopolem v daném odvětví – odbourávání konkurence, ale zajištění sociální stability.
2. podle institucionálního uspořádání: parlamentní vs. prezidentská demokracie
3. podle otázky koncentrace moci, volebního systému, struktury parlamentu:
westminsterský model (koncentrace v rukou vlády - jedna strana v daném období, nerovné zastoupení komor parlamentu, dvoustranický systém) vs. konsensuální demokracie (rozptyl moci, obě komory obdobné zastoupení, vládní koalice, vícestranický systém) - teorie niz. politologa Lijpharta.
Robert Dahl (am. politolog) vyznačuje tři demokratické transformace v dějinách:
1. řecká demokracie, později aplikovaná v it. městských státech
2. 18. a 19.st. a vznik národních států – resp. přijetí principu zastupitelské demokracie, kdy se objevuje také myšlenka politické rovnosti, podle Dahlovy terminologie je řeč o „polyarchiích“, užívanějším termínem jsou „liberální demokracie“
3. demokracie tváří v tvář vzniku nadnárodnostních útvarů na sklonku 20. st.
V důsledku vzniku národních států by asi od 17. st. dále myšlenka demokracie neměla žádnou uskutečnitelnou budoucnost, kdyby se její těžiště nepřesunulo od městkého státu k národnímu.