A 05 - Náboženství a církev v moderním světě
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V roce 1949 se komunisté pokusili zneužít myšlenky „Katolické akce“, která organizovala službu laiků v církvi i jejich působení v kulturním světě. Z iniciativy komunistů byla některými laiky uvnitř katolické církve založena stejnojmenná organizace. Od této komunistické aktivity se papež veřejně distancoval, což vedlo k internaci arcibiskupa Berana a arcib. Matochy a nakonec i všech biskupů v Československu. Komunistická katolická akce brzy zanikla. Církve se dostaly pod přísný státní dozor, duchovní směli svoji službu vykonávat pouze tehdy, pokud jim byl vystaven státní souhlas (týkal se i laických kazatelů). Ten jim mohl být kdykoliv odebrán. Platy duchovních byly velice nízké stejně jako státní příspěvky na církevní správu a opravu nemovitostí. Důsledkem bylo hromadné chátrání památek. Podobně jako v jiných oblastech se ani církvi nevyhnuly krutosti 50. let. Nejznámější epizodou z církevního prostředí je zřejmě tzv. „čihošťský zázrak“ a následné umučení faráře Josefa Toufara v lednu 1950. Mniši z mužských klášterů byli v dubnu 1950 deportováni do centralizačních táborů ve vyklizených klášterech v pohraničí. Po snahách o „převýchovu“ pak byli dále transportování do pracovně technických praporů, arestováni v Želivu nebo odsouzeni k odnětí svobody spojenému s prací v uranových dolech. Postiženy byly i řeholní sestry. Nesměly vykonávat práce ve školství a sociální sféře, nesměly přijímat nové členky. Ženské odnože řádů tak měly vyhynout.
Velké pronásledování postihlo řecké katolíky, adventisté sedmého dne byli zakázáni a členové státem neuznaných církví (např. Svědkové Jehovovi) byli postihováni individuálně. Postupně byly omezovány či likvidovány zejména protestantské laické aktivity. V evangelických kruzích se vytvořily počátkem 60. let skupina Nová orientace, která se snažila žít angažované křesťanství proti taktice „přezimování“. Vyvolala podpisové akce proti zákonu, který by zavazoval rodiče k výchově dětí v tzv. „vědeckém“ světovém názoru.
S politickým zvratem a obnovou tzv. světského státu po roce 1990 se církevní a náboženský život uvolnil a osvobodil od státních zásahů. S listinou základních práv a svobod byla znovu deklarována svoboda vyznání.