A 09 - Média

Změna mentality

Krátce po svém vzniku byly levné noviny (a později film i televize) nařčeny, že hrubým způsobem podkopávají náboženskou víru. V Evorpě takové obvinění nebylo nové. Podobné si v minulosti vysloužily i jiné zdroje šíření informací a idejí v prvních stoletích své existence například i knihtisk a později vlastně vůbec každý zdoj nových myšlenek. V okruhu jiných civilizací se objevovaly jen zřídkakdy, a pokud ano (například vynález knihtisku), nebyl jejich vliv obvykle velký. Ale ještě před rokem 1901 byli evropští věřící i bezvěrci zajedno v názoru, že pokles víry i upadající autoritu kněží a duchovních do značné míry zavinila svoboda tisku a publikování. Škody, k nimž přispěly, byly výsledkem jejich explicitních i implicitních výzev. Dokazovala to mimo jiné i neustále rostoucí prestiž vědy.

Věda byla jednou z nejúčinnějších, byť často nepřímo působících sil, jež tradiční víru lidu oslabovaly. Masy přitom nebyly ovlivňovány pracemi, které vědci zveřejňovali, ale především praktickými účinky vědy, jež se na počátku 20. století stále zřetelněji promítaly do každodenního života.

Propagační prostředky

Propagační prostředky můžeme členit z několika hledisek:

technická příbuznost (tištěné, zvukové, světelné, prostorové apod.)

délka působení (např. plakát, noviny, rozhlas)

místo působení (na místě prodeje, na ulici, doma)

způsob komunikace, smyslové vnímání, vliv na objekt propagace atd.

Propagační média jsou nositeli propagačních prostředků, které umožňují masové šíření reklamního sdělení.

Reklama je nejvýraznějším projevem propagačních médií. Je to jev, s nímž se denně setkáváme v rozhlase, televizi, na stránkách novin a časopisů, na ulicích, v kinech, při jízdě autem, autobusem či tramvají. Inzeráty, poutače, letáky, plakáty, billboardy, výkladní skříně, ale někdy i balóny a letadla útočí na naše smysly a zavrtávají se nám do mozku.

To všechno je reklama. Společenský fenomén často zatracovaný a posmívaný, ale pro podnikání, trh a ekonomiku velmi potřebný a nezastupitelný. Bez existence reklamy si nelze představit tržní hospodářství.

To je pouze několik příkladů na dotvrzení toho, že prvky reklamy můžeme najít dřív než vůbec vznikla první manufaktura. Obecně lze říci, že se propagace datuje vznikem prvního státu, protože každé společenské zřízení potřebovalo určitým způsobem informovat širší veřejnost o svých záměrech (zvýšení daní, královský manifest, rytířský turnaj). Ještě obecněji můžeme říci, že reklama je spojena s dělbou práce, s potřebou nabídnout svůj výrobek za výrobek jiný nebo jej prodat ― tedy i se vznikem trhu.

Tyto příklady z dávné minulosti zdůrazňují, že každému výrobci, obchodníkovi či poskytovateli nějaké služby by mělo záležet na tom, aby jeho nabídka vešla ve známost. Aby se vryla do povědomí veřejnosti ― a to v co nejširším okruhu jeho působnosti. K tomu slouží propagace a reklama. Jsou pojmy propagace a reklama totožné?