A 09 - Média

A 9. Média…

V životě současného člověka stále roste význam mezilidské komunikace (lat. communicare = spojovat) jako formy sociálního styku spočívající ve sdělování informací (lat. informare = utvářet mínění). Komunikace může být bezprostřední, tváří v tvář, stále častěji však informace zprostředkují média (sdělovací prostředky). Zejména masmédia (hromadné sdělovací prostředky) umožňují ovlivňování velkých skupin lidí najednou a v poslední době i jejich aktivní zapojení do komunikace. Ve 20. století prošla prudkým vývojem jak tradiční média tištěná (knihy, časopisy), tak média zaměřená na akustické nebo obrazové zpracování informací (film, rozhlas, televize). Značně rozšířila svoji nabídku z hlediska obsahu i metod, zvýšila dosah, vliv a význam. V posledních desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií (mobilní telefony, počítače, internet).

Masmédium se užívá jako termín pro veřejný sdělovací prostředek s velkým počtem oslovených příjemců. Klasickými masmédii tak dlouho byly rozhlas, televize, potažmo velkonákladové tiskoviny. V poslední době není pochyb o tom, že jedním z nejvlivnějších masmédií se stal internet, resp. jeho jisté složky.

Problém = Historickým problémem masmédií byla vždy otázka odpovědnosti. S příchodem internetu se charakter této otázky výrazně změnil - zatímco zhruba do konce 20. století získával jedinec možnost prezentovat své myšlenky v masmédiích na základě výběrových kritérií, resp. vytvoření ekonomicky významné osobní pozice, je dnes přístup do masmédií umožněn širokým vrstvám obyvatel. To na jedné straně rozšiřuje rozsah svobody slova, na druhé straně omezuje možnosti společenských elit usměrňovat vývoj společnosti a usnadňuje šíření nepravdivých, resp. cíleně lživých informací, které mají negativní důsledky pro život jedinců.

Specifická média - Mnoho specifických médií je zároveň propagačním prostředkem (a naopak). Propagační prostředky jsou vlastně materiálním vyjádřením reklamního sdělení. Jsou účinným nástrojem, který působí slovem, obrazem, zvukem, pohybem, tvarem, barvou a jinými komunikačními prvky. Mohou se používat samostatně nebo v kombinaci pro zvýšení účinnosti. Reklamní sdělení musí upoutat a být vnímáno, musí být podnětem k aktivnímu jednání (ke koupi). Jde tedy nejen o to co sdělit, ale také jak to sdělit (otázka textu, grafiky, volby propagačního prostředku), komu to sdělit (zvolená cílová skupina) a kde to sdělit (volba propagačního prostředku a média).

Masová komunikace v 19. st. ovlivnila do značné míry i změnila celý svět existence železnice, parolodí a telegrafu.

Mnohem větší dostupnost a rychlost informací vyžadovali i vznik prvních světových trhů. První nejjednodušší možností rozesílání informací a idejí v písemné formě skýtaly již v 19. století vlaky a parní lodě, které značně urychlily jejich dopravu. V roce 1914 však již existovala i letecká přeprava dopisů, která mimo jiné obrovskou měrou přispěla k růstu objemu korespondence. Vzrostlo množství poštou distribuovaných tiskovin, také se jich stále více vydávalo, zejména novin. To samozřejmě souviselo i s růstem gramotnosti v západním světě evropského původu. stále víc lidí chodilo do škol a učilo se základům čtení a psaní. Proto také neustále rostl počet titulů knih a novin vydávaných v celém světě, nejenom západním. Nejvýrazněji se projevovalo šíření levných populárních listů pro nejširší vrstvy obyvatelstva.