A 10 - Fenomén masovosti a globalizace

Negativní dopady a důsledky globalizace:

• v ekon. oblasti je to právě nekontrolovatelný transfer finančního kapitálu (riziko ekonomických kolapsů (Mexiko, Brazílie)

• roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu. Získávají ti, kteří mají lepší předpoklady k růstu, uplatňuje se sociální darwinismus, zejména v postavení těch, kdo ztratili práci

• globální spotřeba roste, ale mimo spotřební explozi zůstává 20% nejchudších lidí světa, což je asi 1.2 miliardy lidí. Spotřeba v některých z těchto zemí klesá

• globálně se asi 20% populace v zemích s nejvyššími příjmy podílí na 68% celkových soukromých výdajů na spotřebu. Naopak nejchudších 20% se podílí na spotřebě pouze 1.3%!

• roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Je to způsobeno rozvojem techniky a uplatňování lepších metod podnikového řízení, také zejména přesunem výrob služeb do zemí 3. světa

• globalizace oslabuje roli národního státu. Státy stále ztrácejí vliv na chod ekonomiky a musí se podřizovat NNS

• země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů jsou cílem aktivit NNS. Ty v těchto zemích těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů a z nízké ceny práce

• tlak glob. trhů, určovaný NNS, vede v zemích semiperiferie a periferie k destrukci tradičních zem. praktika struktur zem. výroby, nahrazuje diverzitu zem. produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně(rostliny na léky) → neg. důsledky pro ekologickou stabilitu krajiny tyto změny negativně působí i na soc. strukturu a soudružnost tradičních venkovských společností, zvyšuje se závislost na zahraničních trzích.

• kulturní invaze, prostředkovaná procesy glob., vede k růstu kulturních antagonismů, zejména v důsledku migrace, nezaměstnanosti a destrukce životního prostředí

• vlivem médií a informačních technologií vzniká technologicky prostředkované druhé prostředí, které působí na formování sociálních vztahů.

Historické pozadí globalizace

• určení časových počátků glob. má význam pro celkové hodnocení tohoto procesu

• někteří kladou počátky G do 15. století a ztotožňují ji se vznikem moderního kapitalismu (Pointing, Wallenstein), jiní ji vysvětlují procesem modernizace a řadí ji až do 18. století (Giddens). Další vysvětlují názor, že ke vzniku došlo až po skončení konfliktu mezi Východem a Západem (Perlmutter).

Ekologické problémy globalizace

• klimatické změny

• nedostatek vody – již dnes glob. charakter

• problém s vyčerpáním ropy

Vliv globalizace na postavení národních států a politické systémy

• globalizace vedla ke změně orientace státní politiky – ta se formovala od konce 2. sv. války jako sociální politika

• glob. procesy způsobily, že státy se počaly orientovat na liberálně tržní ekonomiku (státní sektor příliš zatěžuje rozpočet, trh soukromých firem je efektivnější)

• zřejmě nejpodstatnějším důsledkem glob. jako procesu, jehož povahu určují jeho nejdůl. subjekty, je skutečnost, že osudy států a jejich ekon. soc. a pol. stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích

• také ekologické problémy nejsou státy schopny řešit samostatně a proto je nutná spolupráce mezi jednotlivými státy