A 10 - Fenomén masovosti a globalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Na dynamiku globalizace působí i další faktory:
jasné důkazy, že národy, které se aktivně podílejí na liberalizovaném obchodu zbožím a službami, dosahují větších ekonomických výsledků než země, jež se na procesu liberalizace nepodílejí.
volnější pohyb kapitálu než práce a volnější pohyb kvalifikované práce než nekvalifikované včetně rozvoje nových kvalifikací („symboličtí analytici“ – jako jsou programátoři, finanční poradci..). Jde o trend, který ruší hranice mezi vysoce kvalifikovanými pracovními silami rozvinutých a rozvojových zemí.
Transfer a adaptace technologií (např. nové agrotechnické metody)
Rychlejší a rozsáhlejší možnosti komunikace, počínaje cestováním,ale zejména využíváním počítačové techniky (internet, satelitní TV, mobilní telefony..)
Přijetí angličtiny jako hlavního dorozumívacího jazyka obchodu, vědy, výchovy a vzdělávání
Hlavní aktéři globalizace:
Nadnárodní společnosti – změny globálních tržních podmínek umožnily, aby se dříve národní či mezinárodní společnosti stávaly stále nejzávvislejšími na partikulárních zájmech zemí, z nichž původně vzešly. Navzájem si konkurují a soupeří o podíl na světových trzích. Proto vytvářejí strategie, jak směřovat investice a výroby z jedné části světa do druhé využíváním komunikačních metod a jimi prostředkovaných finančních operací. (V roce 1990 existovalo asi 500 nej NNS, které vyráběly asi 1/3 globálně produkovaného zboží a tržeb). Moc se dostala do malého počtu subjektů
Nejvyspělejší průmyslové státy a jejich uskupení – NNS se sice vymaňovaly z vlivu jednotlivých států, mezi některými státy a NNS existují silné nebo alespoň významné vazby.
Mezinárodní organizace – tyto org. jsou v té či oné míře spojené s průmyslově nejsilnějšími státy a s nadnárodními společnostmi. Je to MMF, Světová banka WB, Světová obchodní organizace WTO.
I když skeptici mezi analytiky glob. procesů se domnívají, že neexistuje integrovaná globální ekonomika, přesto zdůrazňují rostoucí organizovanost světových ekon. aktivit. Děje se podle nich v rámci 3 hlavních bloků, z nichž každý má své vlastní centrum a periferii. Jsou to Evropa, asijsko-pacifická oblast a Amerika.
Pozitiva a negativa globalizace
Pro ocenění pozitiv a negativ globalizace neexistují žádná objektivizující kritéria. Spíše záleží na výchozím teor. postoji, který je v zásadě kladný, či naopak skeptický postoj k těmto procesům. Snadno dochází k tomu, že co jedna strana pokládá za klady, druhá strana má za zápor – pokaždé z jiného úhlu pohledu na budoucí vývoj a osud světové společnosti.
Mezi klady globalizace se uvádí:
růst objemu globálně obch. zboží
rychlost a komplexnost přímých investičních toků
ekonomický růst některých původně rozvojových zemí (Jižní Korea, HongKong, Malajsie…), které se staly zeměmi s vyspělými ekonomikami, a povzbuzení rozvoje dalších zemí z téže původní skupiny (Mexiko, Indonesie, Filipíny…)
růst spotřeby
vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Latinské Americe
v obl. politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam útvarů starších (EU, NAFTA), ale také charakter jen regionálního
vzniká kultura tzv. druhé moderny nebo také translokální kultura, která působením masmédí je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury první moderny (národní, národně dostředivé), která byla do sebe uzavřená.