A 10 - Fenomén masovosti a globalizace

Realisté vs. globalisté

Realisté – skeptici – především vytýkají, že formální impéria byla nahrazena novými mechanismy mnohostranné kontroly a dohledu nad světovým děním, jaké představuje skupina největších a nejvlivnějších prům. států (USA, Japonsko, Něm., Fr., VB, Kanada a Itálie)

Globalisté – zdůrazňují velikost obchodního obratu NNS na světových trzích. Podle globalistů org. nového glob. kapitalistického řádu je plně v rukou nadnárodních společností

• národní státy v celém světě jsou nuceny přijímat stejné neoliberální ekonom. strategie, které podporují finanční disciplínu, omezené vládnutí a dravé ekon. řízení

• přestože se názory globalistů a realistů v podstatných otázkách výrazně liší, je možno nalézt společné jmenovatele, na nichž se obě strany shodnou:

  • v právě uplynulých dekádách existoval určitý růst vzájemných provázaností v rámci regionů a mezi nimi, i když s rozmanitými a nerovnými důsledky napříč různými společenstvími

  • meziregionální a globální soutěž představuje výzvu starým hierarchiím a hromadí nové nerovnosti v blahobytu, moci, privilegiích a poznání

  • transnárodní a přeshraniční problémy, jako je například šíření gen. modifikovaných potravin a praní špinavých peněž, významně vzrostly a uvedly v potaz tradiční roli, funkce a odpovědné instituce národních vlád

  • narostla mezin. moc na globální a regionální úrovni

Pohled církví

• vytýkání, že termín globální vesnice je nesprávné pojmenování fenoménu. Glob. je z některých společností vycházející rychlé a nerovné rozšiřování modernizačních vlivů, jež mají moc promítat a rozšiřovat se globálně.

• církve upozorňují na ambivalenci procesu rostoucí závislosti zemí, který může být etapou na cestě k sebezáhubě, ne pokrokem. Spíše by mohlo jít o zvyšování nejistoty ohledně otázky, zda snad někde vpředu již nespadly mosty

Kontrola globalizace

• různé návrhy – Tobinova daň – měla by omezit příliš volný a rychlý pohyb kapitálu, který se stal jednou z příšin ekon. a soc. krizí v řadě zemí. Tobin – nositel nobelovky za ekonomiku

• zavedení tzv. „zeleného účetnictví“ – měl by být zaveden účet životního prostředí, který by obsahoval informace o dopadu jednotlivých aktivit na prostředí

• Směrnice pro nadnárodní společnosti: soubor pravidel, jimiž by se měly řídit NNS ve všech zemích svého působení, hlavní zásady:

• společnosti mají přispívat k ekon. a soc. pokroku a k ochraně živ. prostředí s cílem dosáhnout trvalé udržitelného rozvoje

• respektovat lidská práva všech, jichž se v rámci svých činností nějak dotýkají

• pomocí úzké spolupráce s místními komunitami a místními podniky podporovaly budování místních kapacit a rozvíjení takových činností podniku na domácím trhu i na zahr. trzích

• podporovaly rozvoj lidského kapitálu, zejména vytvářením pracovních příležitostí a poskytování odborného výcviku pro zaměstnance