B 09 - Charakterisitka mezinárodních vztahů v osmdesátých a na počátku let devadesátých

B 9) MEZINÁRODNÍ VZTAHY V 80. A NA POČÁTKU 90. LET

Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), povolaná v život NATem a Varšavským paktem v roce 1972, jednala v Helsinkách od roku 1973 do léta 1975 a skončila velkým úspěchem. Závěrečný akt KBSE však samozřejmě neodstranil automaticky všechny rozpory, které se nahromadily ve vztazích mezi Východem a Západem od konce druhé světové války. O tom svědčí např. přechodné zostření rozporů mezi Východem a Západem v letech 1980-83.

Situace v 80. letech ve světě a v Evropě, změna poměrů

V pravidelné výměně politiky konfrontace a politiky „de tan“ znamenají 80. léta opět nastolení politiky konfrontace. Sověti 27.12.1979 bez ohlášení vtrhli do Afghánistánu, svrhli tamní vládu a dosadili místo ní vládu skutečně prosovětskou, v jejímž čele stál Babrak Karmal. Snaha nastolit sovětský režim byla neúspěšná, Sověti se v Afghánistánu nikdy nestali pány situace, vlastnili vždy jen území, na kterých právě byla jejich vojska – hlavně kolem hlavního města Kábulu. Proti Sovětům rostl odpor Afghánců, který přerostl v národní revoluci = gerilu. Ačkoli v Afghánistánu nebyla pevná fronta, zemřelo tam 50 000 Sovětů. Gorbačov musel sovětskou armádu stáhnout. Invaze do Afghánistánu neměla efekt jen pro afghánský lid samotný, ale razantní postup SSSR obecně zhoršil mezinárodní situaci. Svět se ocitl na prahu další studené války. Dosavadní socialistický režim v Evropě a ve světě vystřídali konzervativci: v USA Reagan, v Německu v r. 1982 Helmut Kohl, v Británii Thatcherová.

Tyto konzervativní režimy zaujaly tvrdý postoj proti SSSR (z rozhodnutí Reagana umístili rakety do střední Evropy).

Vše bylo podpořeno přeměnou ekonomických postupů ve světě. Celý západní svět se začal ekonomicky rozvíjet. Tím postupně vzniká G7 - rozhodující soustava ekonomicky vyspělých států.

V 1.pol. 80.let, když Reagan viděl tento ekonomický nástup, přidal se k tomu i politicky; SSSR prohlásil za říši zla. S vírou v USA a kapitalismus se rozhodl SSSR porazit. To nemohl udělat vojensky, ale ekonomickou soutěží SDI = strategická obranná iniciativa USA. Sověti nemohli USA stačit. V SSSR došlo k výměně politických struktur – Brežněv, Andropov, Černěnko, Gorbačov v r. 1985. Ekonomická soutěž nebyla bez rizika (problém byl v tom, že Gorbačov a SSSR mohou rozpoutat válku). Došlo k jednání mezi Gorbačovem a Reaganem – nejprve v Ženevě, pak v Reykjavíku a ve Washingtonu. Gorbačov se rozhodl reformovat sovětský režim, vytváří se Perestrojka – ta znamenala reformu sahající od demokratizace komunistické strany a společnosti přes opatření ekonomické povahy až po reformu soudnictví, glastnosť – větší svoboda slova, zprůhlednění veřejného života. Ani jedno nemohlo obnovit ekonomickou soutěž.

Avšak s novou politikou v sovětské perestrojce a glasnosti, dosáhla politika zmírňování napětí nové impulsy. V roce 1987 podepsali sovětský vůdce M. S. Gorbačov a americký prezident R. Reagan (v úřadu 1981–89) ve Washingtonu dohodu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (jednání začala už v roce 1983 v Ženevě), což bylo evokováno politickým masovým hnutím, které požadovalo ukončení závodů ve zbrojení a návrat za jednací stůl. O rok později Gorbačov ohlásil před valným shromážděním OSN jednostranné snížení jednotek o 500 000 mužů. Nicméně hlavním důvodem sovětských ústupků byl hospodářský kolaps východního bloku a jeho postupný rozpad na konci 80. let 20. století.