B 09 - Charakterisitka mezinárodních vztahů v osmdesátých a na počátku let devadesátých
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Spolu se ztrátou politické moci, jež udržovala pohromadě sovětský blok, nastoupila také destrukce státních útvarů, které byly udržovány pouze totalitní mocí nebo ideou společného nepřítele a v mnohonárodnostních státech to vyvolalo proces vedoucí k jejich rozpadu. Tak došlo k rozpadu SSSR, ČSR i Jugoslávie.
Zánik SSSR:
V březnu 1990 vyhlásila svou nezávislost Litva následovaná v květnu Lotyšskem. V červenci 1990 vyhlásili nadřazenost svých zákonů nad federálními Ukrajina, Bělorusko a v říjnu téhož roku i Kazachstán. Pobaltské republiky zvolili cestu referenda, protože došlo ke krvavým potyčkám se svazovou mocí na jejich území. Počátkem roku 1991 se obyvatelstvo rozhodlo pro plnou nezávislost, v únoru 1991 v Litvě, březen Lotyšsko a Estonsko. V dubnu 1991 následovala Gruzie. Proces rozpadu SSSR však výraznou měrou ovlivnilo samo Rusko, kde byl v červnu 1991 zvolen ruským prezidentem Boris Jelcin a nová ruská vláda začala přebírat značnou část pravomocí svazových státních orgánů. Stará vláda se ještě v srpnu pokusila o politický puč, ale ten nevyšel a Jelcinovi se podařilo převzít veškerou moc. Navíc tento puč dopomohl rozhodnout se váhajícím republikám – v srpnu vyhlásila nezávislost Ukrajina a Bělorusko, Moldavsko a Ázerbajdžán, v září Uzbekistán, Kirgizstán, Tádžikistán a Arménie. Vliv nezdařeného puče se projevil i v zahraničí – Island jako první uznal nezávislost všech tří Pobaltských republik a krátce poté jej následovaly další státy včetně USA. Dne 8. 12. 1991 se v Minsku sešli vrcholní představitelé Ruska, Běloruska a Ukrajiny, kteří zde vyhlásili vznik Společenství nezávislých států (SNS). K nim se připojilo dalších osm bývalých svazových republik a na místě SSSR tak de facto vznikl nový politický útvar. 25. 12. 1991 se Gorbačov vzdal své funkce prezidenta SSSR a oficiálně tento svaz rozpustil.
Rozpad ČSR:
Druhou vícenárodní zemí, která se rozpadla, se stalo ČSR. Na jaře 1990 zmítal celou společností spor o pomlčku v názvu republiky. Slovenská republika během roku 1991 přešla k požadavkům „samostatné hvězdičky v Evropě“. Chtěli nadřazenost slovenských zákonů nad zákony federace a požadovali vytvoření konfederace. Mezi oběma částmi ČS se ukázaly tak velké rozdíly v představách o dalším vývoji, že udržet společný stát, se stalo nemožné. Poté, co Slovenská národní rada přijala 17. 7. 1992 jednostrannou deklaraci svrchovanosti Slovenska, stalo se rozdělení země jedinou alternativou. Na svou funkci abdikoval čs. prezident Václav Havel a česká vláda v čele s Václavem Klausem zahájila kroky k přípravě rozdělení státu. 25. 11. 1992 byl schválen ústavní zákon o zániku čs. státu k 31. 12. 1992. Jako jediné v bývalém sovětském bloku bylo rozdělení uskutečněno pokojnou cestou.
Rozpad Jugoslávie: