B 01 - Charakteristika 1. světové války

V dubnu 1915 byla uzavřena tajná „londýnská smlouva“ mezi Dohodou a Itálií, kt. také slibovala It. britskou půjčku.

=) It. vyhlásila v. R-U, které odmítlo vykoupit si není neutralitu územními ústupky.

Nejrvavější střetnutí byla na řece Soča, ale nevedlo k žádnému výsledku.

V září 1915tajná N-Bulharská smlouva a Buhlarsko vpadlo do srbské Makedonie a def. rozhodlo o porážce Srbska. =) ústřední mocnosti+ Turecko +Bulharsko= „Čtyřspolek“ (do konce v. se nerozšířil).

Válečné akce r. 1916

V prosinci 1915 se ve F Chantily sešla válečná konference, kde byl zamítnut ruský návrh na soustředění hl. náporu na R-U, údajně nejslabší článek ústředních mocností. Dohodové str. chtěly útočit na všech frontách současně.

Boje vyvrcholily v únoru-září 1916 v b. u Verdunu (cesta na Paříž), kdy N zaútočili na F pevnost. Chtěli vyčerpat F armádu a pomocí mlýnku na krev ji zbavit všech strategických záloh. Ukázalo se však, že mlýnek na krev má i zpětný účinek a N ztráty převýšily F.

F měli krom toho dostatek sil, aby podpořili v červenci-listopadu 1916 v b. na řece Sommě britskou ofenzívu. Bitva byla nejkrvavější z celé v. (1 300 000obětí). Verdun i celá Z fronta byly však uhájeny.

V květnu 1916 zahájilo R-U postup na It. frontě, ovšem za měsíc musel být zastaven a museli se rychle přesunout na V frontu, kt. prolomila ruská vojska gen. Brusilova. I N museli ze Z stáhnout řadu divizí a pomoct.

=) srpen 1916 It. vyhlásila v. N

=) o den později Rumunsko -//- R-U, prot. chtělo rozšířit své území o Sedmihradsko, Banát a Bukovinu.

Postup Rumunska byl však zastaven R-U=) do prosince 1916 obsadily ústřední mocnosti většinu rum. území+hl. město. Kapitulace Rum. vytvořila nebezpečný precedens X smlouvě z r 1914, kdy dohodové mocnosti stanovily neuzavírat separátní mír s protivníkem. Rusko již bylo vyčerpáno a dohlíželo tak na Rum.

Přelom května-června b u Jutska, kdy se N lodím nepodařilo prolomit VB blokádu.=) Hindenburk + Ludendorff se připravují na zostřenou ponorkovou v.

Válečné cíle velmocí + poč. mírových smluv

Ústřední mocnosti měly na poč. daleko více rozsáhlé válečné cíle. Podle dohod. mocností mělo dojít jen ke 2 změnám:1) vrácení Alsaska-Lotrinnska F, anektovaného 1871 N a 2)připojení R-U V Haliče a Bukoviny k Rusku. VB chtěla obsadit N kolonie a jisté nároky na ně přiznávala i F, Belgii a Jap.

V r. 1916 se změnil postoj Dohody k osm. ř., což málem vedlo k roztržce mezi VB a Ruskem. Trnem v oku VB byla Ruská voj, přítomnost v Persii(Íránu), rozdělené od r. 1907 na VB a Ruskou. Smlouva z r. 1916= „Sykes-Picotova“ mezi VB a F o rozdělení držav v Asii do značné míry ignorovala ruské nároky (prot. se domnívali, že Rusko obsazením úžin a Istanbulu stejně získá ve V středomoří nebezpečný vliv.

R-U chtělo po dohodě s Bulharskem obsadit značnou část Srbska, Černé Hory Rum. Osm. ř. chtěla obnovit panství v Egyptě, Persii a Zakavkazu.