B 01 - Charakteristika 1. světové války
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Smrtí následníka trůnu R-U mon. spatřovala začátek svého konce. Srbsko se ocitlo v izolaci (krom Černé hory)-Řecko a Rum. by ho nepodpořilo a s Bulharskem byli ve stálém nepřátelství. R-U vydalo Srbsku ultimátum na šetření viníků, kt. Srbsko bylo nuceno uznat-krom hlavního požadavku=)mobilizovalo již svou armádu (připustilo, že se dopustilo porušení slibu o zachování přátelství z r. 1909. =)R-U přerušilo se Srbskem styky a vyhlásilo částečnou mobilizaci, stejně jako Rusko. VB a N se nedohodli a Vilém II. využil konfliktu k rozpoutání v. 28.7. 1914 vyhlásilo R-U válku Srbsku. Chybou pilit. jednání nebylo to, že by si přáli v., ale to, že si nepřáli mír, jen získávali čas. Jako první změnilo částečnou mobilizaci v úplnou Rusko (konec července).
=) 1.8. vyhlásilo N válku Rusku.
=) 3.7. -//- N v. F.
Belgie až do vypuknutí v. střežila svou neutralitu, garantovanou od vyhlášení samostatnosti v r. 1830 (to znamenalo strategickou nevýhodu pro F-měli v Belgii pevnost Maubeuge). Bel. byla ochotna i povolit N průchod valonským trojúhelníkem-na JV od řek Sambre a Meuse. Největší důvěru měla Bel. ve VB. F si však podporou VB jista nebyla. VB protestovala proti vstupu N vojsk na území Bel. z 3. na 4. 8. N si toho nevšímalo.
=) 4.8. VB vyhlásila N v.
=) Srbsko -//- v. N
=) R-U -//- Rusku
=) F+VB -//- R-U.
N se obávalo dlouhotrvající v. na více frontách. Sebedůvěru však čerpalo z plánu A. von Schlieffena z r 1905= „plán bleskové v.“, který do praxe uváděl náčelník N gener. štábu Helmuth von Moltke mladší. Ačkoli hlavní N síly rychle postupovaly Belgií do nitra F (Belg. vl. přesídlila do Le Havru a F do Bordeaux) nepodařilo se jim zničit jádro F-VB armád mezi Paříží a Verdunem= září 1914 b. na řece Marně- N zatlačeni zpět k řece Aisne, blitzkrieg nevyšlo. Novým N velitelem se tak stává –Falkenheym.
Následně v říjnu došlo k tzv. „běhu k moři“. Zákopová linie se tak protáhla od F města Soissons k průlivu La Manche.
N začali operovat na F a Belg. území a udrželi si důležité ponorkové základny Ostende a Zeebrugge. V říjnu dobyli Antverpy. Z frontu považovali za hl. bojiště sv. v. a měli zde i své sídlo hl. stanu (Lucemburk, Charleville-Méziére, Spa).
Pokusili se přejít přes řeku Iseru a Ypry do Calais= „flanderská bitva“-neúspěch.
Válka se mění v zákopovou, poziční (100km zákopů, ochrana před dělostřeleckým ostřelováním), velké lidské oběti, finance, útoky z obou str. bez větších úspěchů až do přelomu 1915-1916.
V březnu 1915 se F nezdařil pokus o průlom fronty v Champagni (gen. J. Joffre)a v létě ztroskotal N útok-b u Yper (N zde poprvé použili otravného plynu na bázi chlóru).
Důvodů, proč bojové akce uvízly tak záhy ve slepé uličce zákopové v. bylo více. Po dlouhou dobu nebyla žádná z válčicích str. schopna stupňovat prům. výrobu tak jako invenci vynálezů (mohutnější děla a minomety, účinější bojové plyny, rychlejší a větší letadla, rozsáhlejší bombardování, ruční granáty, první samopaly, plamenomety, tanky). Obrovské zásoby Au a valut v N bankách byly nanic, pokud za ně nebylo možno nakoupit a dovézt chybějící strategické suroviny. A v lednu 1915 byl v N zaveden přídělový systém na chléb.