B 01 - Charakteristika 1. světové války

Největší ambice mělo N. Její oporou se měla stát stř. Evr., obklopená satelitními státy pod voj. protektorátem N (Švýcarsko, Nizoz., S s pobaltské státy). Mezi ně se měla zařadit i Ang, ale ve Skotsku a Irsku by byla vyhlášena nezávislost.

Do r. 1916 stála mimo v. jen USA.1916 vyhrál podruhé presidentské volby demokrat Wilson (Chtěl USA udržet mimo v.). Výsledku voleb a porážky Rum. využilo N k nabídce mírových jednání (Wilson stále nabízel) pod podmínkou, že nové hranice v Evr. budou respektovat dosavadní. Dohodové státy však tyto podmínky odmítly. Wison dokonce pak nabídl mír bez vítězů. Neprosadila se ani separatní mírová smlouva R-U a papeže Benedikta XV.

Rok 1917

V r. 1916 se vytvořily předpoklady pro vítězství Dohody. Byla zde polit. vůle vést v. energičtěji=) jmenování nových in. předsedů-VB-D.L. George a Ruska-A. Trepova+ vrchním velitelem Z fronty se stal F gen.-G. Nivella.

V únoru 1917 N zahájilo neomezenou „ponorkovou v.“ ve Středozemním moři a S Atlantiku =) USA přerušili diplom. styky a neutralitu- v. vyhlásili až v dubnu 1917

R. 1917 došlo v Rusku ke změně režimu= „únorová rev.“ (jen podle pravoslavného kalendáře, u nás březen). Car Mikuláš II. se po zjištění, že mu odpírá podporu i vrchní velitel armády, vzdal trůnu. Politické str. zastoupené v dumě(=parlament) vytvořili prozatimní vl. Dohoda již mohla vystupovat jako jednolitý blok demokratických mocností. Vítězství ruských demokratů povzbudilo stoupence protiválečných hnutí v Evr. Proztimní vl. měla dilema, zda zahájit pod tlakem mírová jednání s ústřed. mocnostmi.

Příkladu vstupu USA do v. následovala řada asijských států jako např. Čína, ohrožovaná Jap. v Tichomoří. V červnu 1917 vstoupilo pod tlakem dohodových mocností do v. i Řecko.

V březnu 1917se N ve F stáhlo do předem vybudovaného postavení= „Siefridova linie“, aby ušetřila síly zkrácením fronty.

V dubnu a květnu 1917 tzv. „Nivellova ofenzíva“, ale fontu jako obvykle neprolomila. Ve F armádě se šířil duch vzpoury. Ani VB se nedařilo ve Flandrech a u Cambrai-zde poprvé použili tanky. Vzpoury i v N-hl. loďstvu-chtěli mír =) byl odvolán kancléř Hollweg a místo něj nastoupil Michaelis.

Byla svolána mezin. mír. konference do neutrálního Stockholmu ve Švédsku. Účatnili se jí jen zástupci nizozems.-skandin. bloku a R-U(i ČS soc. dem.) Zástupci Č uozornili na nerovnoprávné postavení Č zemí v mon.

1917 It. zaútočila na Terst, ale R-U ho uhájilo. V říjnu N prolomili It. frontu v b. u Kobaridu (Caporetta) a protivníci byli zahnáni k Piavě. Díky porážce se tak vytvořila Nejvyšší válečná rada Dohody jako koordinační orgán se sídlem ve Versaille a ve F a It. ovládli kabinety radikální nacionalisté s Clemencauem a Orlandem.

Rusko se ocitlo pod tlakem dohody a Ústř. mocností. Jeho ar. nebyla schopna ofenzívy. potřebovalo i finanční pomoc. N chtělo, aby na území bývalé carské říše vznikly státy Polský, litevský a kuronský, kt. by se staly N satelity =) chtěli vyvolat v Rusku vnitropolitický chaos. Vrcholným tahem N hry se stal návrat Lenina se švýcarské emigrace do Ruska dubnu 1917. Lenin chtěl okamžitě moc pro Sověty, voj. a dělničtí zástupci byli tlačeni do otevřeného střetu s prozatimní vl. V červu 1917 se bolševici pokusili o neúspěšný puč=) připravoval se převrat (Trockij+Lenin-programem byly „Dubnové teze“= diktatura proletariátu i za cenu násilí). Předsedou przatimní vl. se stal min. A. Kerenskij.