B 02 - Důsledky 1. světové války
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
USA zastávaly postoj k Německu nejmírnější. Chtěly mít Německo přiměřeně silné vůči Francii a Anglii.
Itálie a Japonsko se dožadovaly především splnění slibů z průběhu 1. sv. války – územních nároků ve svůj prospěch.
Mírové konference v Paříži se neúčastnilo Rusko. Carské Rusko zmizelo po vyvraždění romanovců z mapy světa a nové sovětské Rusko. Tzv. „ruská otázka“ – snaha zlikvidovat výsledky socialistické revoluce v Rusku, stála v pozadí veškerých jednání konference.
Předním úkolem mírové konference bylo tedy uzavření smlouvy s Německem. Její projekt byl hotov koncem dubna 1919. 7. 5. 1919 byl předán německé delegaci návrh této mírové smlouvy. Smlouva obsahovala vojenská, hospodářská a teritoriální ustanovení.
Německo muselo odstoupit tato území (celkem asi 1/12 obyvatelstva): Alsasko – Lotrinsko (Francii), téměř celé Západní Prusko a Poznaňsko (Polsku), Hlučínsko (Československu), Severní Šlesvicko (Dánsku), část Horního Slezsku (Polsku), část východního Pruska (Litvě). Sársko na 15 let pod správu Společnosti národů. Gdaňsk se stal svobodným městem pod správou Společnosti národů. Rakousko nesmělo být připojeno k Německu. Uznat samostatné Polsko a ČSR.
Německo ztratilo všechny své kolonie: Východní Afrika (Anglii), Jižní Afrika (britskému dominiu – Jihoafrické unii), Kamerun a Togo (mezi Francii a Anglii), část Nové Guineje (Austrálii), souostroví Samoa (Novému Zélandu).
Vojenská ustanovení: zrušit všeobecnou branou povinnost, armádu reorganizovat pouze pro vnitřní potřebu a hraniční záležitosti a omezit její počet na maximálně 100 000, generální štáb, vojenské akademie a podniky válečného průmyslu rušit, žádné vojenské vzdušné síly, Rýn, Labe, Odra a Dunaj zmezinárodněny pro všechny spojence.
Náhrady škod způsobených spojencům: placení reparací (nebylo stanoveno kolik, ani v Dawesově pláně, až v Youngově), za každou potopenou loď odevzdat loď vlastní, jiné materiální škody hrazeny stroji, zařízením, surovinami a potravinami, řada celních, dopravních a jiných výhod pro Spojence.
Uznat a respektovat nezávislost nově vzniklých států
Německá delegace návrh mírové smlouvy odmítla jako celek. V Německu se taktéž vytvořilo velké protestní hnutí proti přijetí mírových smluv. Demokratické síly očekávaly mírnější podmínky. Spojenci však trvali až na pár detailů na přijetí takto formulované mírové smlouvy.
22. 6. 1919 Německé národní shromáždění z obavy před případným útokem Dohody mírovou smlouvu schválilo a 28. 6. 1919 byla ve Versailles podepsána Mírová smlouva mezi Německem a zástupci vítězných mocností. Za Německo podepsali ministři Müller a Bell.
II/ NÁSLEDKY
Největší změny se odehrály v ekonomické sféře: Náklady na válku byly mimořádně vysoké.
Např.r. 1917 dosáhly německé válečné výdaje dvou třetin celkového národního důchodu Německa v předválečných letech. Válka se v Německu financovala pomocí inflačního tisku papírových peněz a pomocí vnitřních (válečných) půjček.
Pro dohodové spojence byly obzvláště důležitým zdrojem státních půjček Spojené státy. Pomocí těchto půjček platily evropské země za vojenský materiál, který v USA nakupovaly, neboť platby v hotovosti by rychle vyčerpaly jejich zásoby zlata.