B 19 - Základní problémy vývoje na Blízkém a Středním východě
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Írán
Persie, tradiční oblast velmocenského soupeření (ze severu ruský a z jihu britský vliv)
ve 20. století se prosadil jako regionální mocnost
od 1925 pod dynastií Pahlaví budován centralizovaný stát
šáhové se rozhodli pro západní model → překotná industrializace
růst ekonomiky, vývoj podporován hlavně USA
„četník“ Perského zálivu, dohlíželi na bezproblémový provoz ropovodů zásobujících západ
země ale nebyla schopná vstřebat tak rychlé změny – prohlubování sociálních rozdílů, městské slumy a chudý venkov, vysoká inflace
duchovní i společenský život přesycen západním civilizačním vlivem
laicizace země po vzoru Atatürka v Turecku, omezení šiitského duchovenstva
zlepšení postavení žen
1934 Persie přejmenována na Írán
1978: islámská revoluce a islámská republika
despotická vláda, luxus šáhova dvora, likvidace opozice, potlačování církve
proti tomu všemu se staví islámské duchovenstvo: ajatolláhové (nejvyšší duchovní) a mulláhové (lokální duchovní)
povstání namířeno proti šáhovi a USA, masové demonstrace a nepokoje
krize režimu → šáh prchá ze země a Teherán ovládne „vůdce revoluce“ ajatolláh Chomejní (kterého předtím šáh vyhnal do exilu)
náboženská diktatura – úspěch byl umožněn využitím nacionalismu (obráceno x imperialismu USA a dalších velmocí)
zákony splynuly s islámem (a hlídány islámskými právníky)
v muslimském světě je odjakživa stát a náboženství jeden celek (na západě došlo k oddělení obou složek vlivem osvícenství v 18. století)
ženám zákázána účast na veřejném životě a přikázáno nosit muslimské oblečení
boj proti všemu západnímu a proti domácím menšinám (Kurdové)
plánovány sociální reformy (díky kterým měl ajatolláh podporu zejména nižších vrstev), ale nedotaženy do konce kvůli ekonomické krizi
čistky mezi představiteli bývalého režimu a mezi opozicí ajatolláha (která chtěla ustanovit liberální nebo socialistický stát)
1979 režim držel přes rok v zajetí 52 zaměstnanců amerického velvyslanectví, nakonec vydáni za finančí náhradu
islámská revoluce značným dílem přispěla k formování islámského fundamentalismu
účast v 1. válce v Zálivu, během 2. války v Zálivu neutrální
v poslední době napjaté vztahy s USA (zásoby ropy + hrozba iránského jaderného programu)
1980: první válka v Perském zálivu (Irák x Írán)
režim ajatolláha Chomejního se v Íránu stabilizoval díky 8 leté válce se sousedním Irákem (sjednotili se proti vnějšímu nepříteli)
válka zahájena Irákem: záminkou sporné pohraniční území, odehrávala se ve dvou rovinách:
1) náboženská válka mezi dvěma muslimskými větvemi – sunnitský Irák x šiitský Írán
2) arabský nacionalismus moderního ražení (Irák) x vlna obrození islámu (Írán)
irácké vedení (president Saddám Husajn a jeho strana Baas) samo sebe nazývalo revolučním – usilovali o arabský socialismus
průběh války v oblasti, kde se nachází 50% světových zásob ropy
nesmírně krutá válka – vysílány dětské oddíly i do minových polí, použití jedovatého plynu (dodnes spory, jestli ho použil Irák či Írán)
1988 válka na mrtvém bodě, uzavřeno příměří kvůli vyčerpání obou stran + íránský vůdce Chomejní zemřel