C 08 - Nesnáze československé demokracie ve třicátých letech a pokusy o jejich řešení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
21. 9. však byl uvedený návrh v důsledku mezinárodního nátlaku přijat, což vedlo k demonstracím a následnému pádu Hodžovy vlády.
Západní velmoci zatím pokračují v politice appeasementu (usmiřování). 22. 9: na schůzce v Bad Godesbergu oznámil Hitler Chamberlainovi, že chce veškerá čs. pohraniční opevnění a že podpoří územní nároky Polska a Maďarska vůči ČSR. Britové a Francouzi, znechuceni Hitlerovými rostoucími požadavky, oznamují Benešovi, že nebudou Československu bránit v provedení mobilizačních opatření.
22.9. ustavena úřednická „vláda národní obrany“ v čele s generálem Janem Syrovým (hrdina první světové války, Benešův chráněnec, po válce souzen za kolaboraci, přičemž obvinění proti němu byla dost problematická)
23. 9. vyhlášena mobilizace čs. branné moci
-v září probíhaly i boje s polskými a maďarskými polovojenskými oddíly
Další události jsou vcelku známé, takže jen ve zkratce:
29. – 30. 9. Mnichovská konference – Hitler, Mussolini, Chamberlain a Deladier (francouzský premiér) podpořili územní nároky Německa, Polska a Maďarska vůči ČSR, Hitler slíbil, Beneš výsledky konference akceptoval (Zde bych si dovolil nadhodit otázku, zda GB a F byly skutečně ovlivněny jen strachem z Hitlera a nedostatkem objektivních informací o situaci v ČSR. Je pravděpodobné, že značnou roli sehrály i obavy z šíření komunismu. Kdyby Stalin skutečně poslal Benešovi vojenskou pomoc a ve střední Evropě by se tak ocitly početné sovětské jednotky, mohlo to mít dost závažné následky. Západ v meziválečném období považoval bolševismus za největší hrozbu. Mnozí politikové věřili, že s Hitlerem, jakožto s příslušníkem civilizovaného národa, je možno vyjednávat.)
2. 11. – 1. vídeňská arbitráž – Maďaři získali východní část Slovenska a Podkarpatské Rusi
Po Mnichovu začíná období druhé republiky – posílení státní moci (premiér Beran nazval nový režim „autoritativní demokracií“), vytvořena univerzální Strana národní jednoty (složené z pravice a středu), kritika prvorepublikového „partajnictví“
Národní strana práce – soc. demokraté a část nár. socialistů
-prezident JUDr. Emil Hácha
6. 10. Žilinská dohoda – požadavek na autonomii Slovenska, následujícího dne vyhlášena slovenská vláda (v čele Jozef Tiso)
-Podkarpatská Rus též autonomní (v čele Augustin Vološin, po válce odvlečen do SSSR)
-oficiální název Česko-Slovensko (od 19. 11.)
-slovenští nacionalisté tlačeni Hitlerem k vyhlášení samostatného státu, k čemuž nakonec došlo 14. 3. 1939. Tím zaniklo Česko-Slovensko a Hitler se tudíž již necítil vázán mezinárodními úmluvami, týkajícími se ČSR. Hácha byl pozván do Berlína a nucen podepsat souhlas s německou okupací, která začala v noci ze 14. na 15. 3. 1939. Česká armáda dostala rozkaz neklást okupantům odpor, k vážnějším ozbrojeným střetům došlo pouze u Frýdku-Místku. 16. 3. vyhlášen Protektorát.