17. Kultura období republiky - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
f ) filozofie:
-Marcus Tullius Cicero: vytvořil latinskou filozofickou terminologii, jeho filozofie se ale nevyznačovala příliš vysokou originalitou, většinou přejímal myšlenky svých předchůdců a současníků, proto se jeho filozofie někdy označuje jako eklekticismus, jeho filozofické spisy se věnovaly různým otázkám,
- o řízení státu vyložil Cicero ve spisech O státě (De re publica) a O zákonech (De legibus), tato díla se opírala o adekvátní Platonovy spisy, ideální formu státu vidí ve smíšeném zřízení, obsahujícím prvky monarchistické, aristokratické i demokratické, vedoucí silou ve státě má být senát, nejlepší zákony mají vyrůstat z řeckých filozofických principů a římských právních a náboženských zásad, v dalších svých filozofických spisech se věnoval tématům přátelství, stáří, povinností (spis O povinnostech, De officiis), věštění atd.,
náboženství:
základní charakteristika: římské náboženství bylo velmi ovlivněno náboženstvím Etrusků a Řeků, vyznačovalo se polyteismem (vírou v mnoho bohů), antropomorfismem (vyobrazováním bohů v lidské podobě, značnou praktičností ve vztahu k bohům (již dříve vyjádřená zásada „Do, ut des - Dávám, abys dal), velkou vírou ve věštná znamení, synkretismem (přijímáním cizích bohů a jejich slučováním s bohy římskými), pro náboženství Římanů bylo také typické uctívání nižších bohů, zejména domácích bůžků ochraňujících římskou rodinu (viz níže), a zbožštění abstraktních pojmů (viz níže), v císařské době také vznikl osobní kult císařů a monoteismus (křesťanství), o kultu císařů a křesťanství se zmíníme v tématu Kultura období principátu,
základní panteon římských bohů: Iuppiter (řecký Zeus) – vládce bohů a lidí, jeho atributem byly především blesk a orel, Iuno (Héra) – Iovova manželka, bohyně manželství, rodiny, atributy – granátové jablko, páv, Minerva (Athéna) – bohyně moudrosti, řemesel, atributy – sova, olivovník, Neptunus (Poseidón) – vládce moří, atribut – trojzubec, Mars (Arés) – bůh války, atributy – štít, přilba, meč, Diana (Artemis) – bohyně lovu, měsíce, atributy – luk a šíp, srpek měsíce, laň, Apollón (Apollo) – bůh světla, věšteb, lékařství, poezie, atributy – lyra, Bacchus (Dionýsos) – bůh vína, nespoutaného veselí, atribut – vinné hrozny, úponky vinné révy, pohár, Vulcanus (Héfaistos) – bůh kovář, atributy – kladivo, kovářská kovadlina, Mercurius (Hermés) – posel bohů, bůh obchodu, atributy – okřídlené sandály, Merkurova hůl s dvěma malými křidélky, Venus (Afrodíta) – bohyně krásy a lásky, atribut - jablko, holubice, Vesta (Hestia) – bohyně domácího krbu, atributy – oheň, krb, Ceres (Démétér) – bohyně zemědělství, atribut – obilný klas,
domácí bůžkové: larové – ochraňovali rozcestí a pozemky, penáti – ochránci domu, géniové – osobní duchové každé osobně svobodné mužské osoby, mánové – podsvětní božstva, duchové zemřelých, domácí bůžkové byli uctívání především v larariu (výklenku pro lary) v zadní části atria, rodinné obřady vykonával otec rodiny (pater familias),
abstraktní pojmy s božskou mocí: např. Condordia (Svornost), Discordia (Nesvornost), Pax (Mír), Victoria (Vítězství), Virtus (Ctnost, Mužnost, Statečnost), Salus (Spása),
kněžská kolegia, pontifikové: nejdůležitějším kolegiem kněží v Římě byli pontifikové, v jejichž čele stál nejvyšší pontifik (pontifex maximus), pontifikové se starali o obecné záležitosti kultu v Římě, vedli kalendář, vedli nejstarší římskou kroniku,
flaminové, haruspikové, augurové, vestálky: flaminové měli na starosti kulty jednotlivých nejdůležitějších římských bohů, např. flamen Dialis kult boha Iova, haruspikové věštili z vnitřností zvířat, zejména ovčích jater, augurové potom z letu ptáků, vestálky byly kolegiem šesti dívek, panen, které pečovalo o posvátný oheň ve Vestině chrámu na Foru Romanu, ten nesměl nikdy vyhasnout,