21. Vrcholné období a krize římského císařství - základní teze

krize v hospodářství: projevovala se nedostatkem potravin i pracovních sil, sbíháním kolónů, kteří nemohli zaplatit majitelům pronajímaných pozemků, z půdy, stále narůstající inflací, znehodnocením měny, pravidelné zásobování a rozvoj obchodu také ztěžovali lupiči (latrones),

sociální problémy: v sociální sféře se vyhrotily rozpory mezi osobně svobodným obyvatelstvem, v právních pramenech vystupují dvě základní sociální vrstvy osobně svobodných římských občanů, tzv. honestiores a humiliores, pojem honestiores je odvozen z latinského slova honor (honos), znamenajícího čest, poctu), k této skupině náleželi ti, kdo zastávali úřady a těšili se z rozmanitých výhod, humiliores (z latinského humilis, nízký, myslí se společenským postavením i rodem) byly nižší složky římských občanů,

zahraniční politika: vnitřní problémy byly umocněny neustálými boji s Germány a Sarmaty, s Parthy a jejich nástupci – panovníky novoperské (sasánovské) říše,

významní císaři doby krize římské říše:

Septimius Severus: císařem byl proklamován legiemi, za jeho vlády se znovu Mezopotámie stala římskou provincií, snažil se o posílení císařské administrativy i císařské moci, velký vliv na něho měla jeho manželka Julia Domna, císař zemřel na válečné výpravě v Británii,

Caracalla a Geta: tito synové Septimia Severa měli po jeho smrti vládnout společně, ale Caracalla dal Getu zavraždit, nejvýznamnějším opatřením Caracally se stalo vydání ediktu nazývaného nepřesně Constitutio Antoniniana, tento edikt uděloval plné římské občanské právo všem osobně svobodným obvatelům římské říše, o příčinách vydání ediktu se dodnes vedou v literatuře spory, edikt byl však jistě výrazem skutečnosti vyrovnání rozdílů mezi Itálií a římskými provinciemi, někteří badatelé zdůrazňují i možné fiskální (daňové) motivy ediktu, snahu zvýšit daňové příjmy od plnoprávných občanů, od této doby přestalo být římské občanství privilegiem,

Alexander Severus: byl ve vleku své matky, která se jmenovala Iulia Mammaea a byla neteří Septimia Severa, během své vlády musel především řešit konflikt s nově vzniklou novoperskou říší, která porazila Parthy a stala se novým soupeřem Říma na východě říše,

novoperská říše: další název říše (novosasánovská) je odvozen od Sasána, předka knížete Ardašíra, Ardašír byl zakladatelem říše, jejíž počátky se kladou do roku 224 n. l., dynastii Sasánovců se postupně podařilo získat Írán, Babylónii, převážnou část Střední Asie a některé části arabské oblasti, hlavním sídlem Sasánovců se stal Ktésifón nedaleko dn. Bagdádu v Iráku,

Alexander Severus podnikl výpravu proti novosasánovské říši, ale bez zásadnějšího výsledku, stejně tak skončilo i tažení proti germánským Alamanům, v průběhu tažení byl spolu se svou matkou zabit svými vojáky,