3. Temné a archaické období řeckých dějin - základní teze

1. významné řecké městské státy v archaické době:

-k nevýznamnějším řeckým městským státům náležel především Korint, zejména v období své rané tyranidy, výrazně se podílel na kolonizační činnosti (např. založení obce Poteidaia na Chalkidice či Syrakús na Sicílii), jeho obyvatelé také zhotovovali vynikající keramiku (tzv. kobercový styl) a výrobky z bronzu (nádoby, výzbroj), se kterými obchodovali, ve městě byly raženy stříbrné mince se znakem okřídleného koně (Pégasa),

-za tyranů také vznikl proslulý diolkos – tzv. převlaka tvořená vápencovými deskami, po kterých se pohyboval podvozek s lodí, usnadňovala plavbu mezi Egejským a Iónským mořem,

1. starověká Sparta:

-starověká Sparta ani Athény nenáležely k nejdůležitějším řeckým městským státům archaické doby, ale Sparta se mocensky začala vzmáhat po polovině 6. století př. n. l.,

- největší řecký městský stát Sparta (8250 km²) vznikl na území Lakónie a Messénie, do Lakónie Dórové pronikali od přelomu 2/1. tisíciletí př. n.l., Messénii si pak podrobili v první a druhé messénské válce,

-sociální složení obyvatelstva: heilóti, Sparťany podrobené původní obyvatelstvo Lakónie a později i Messénie, na rozdíl od otroků v jiných státech nebyli v soukromém vlastnictví, ale náleželi státu, který je i s pozemkovými příděly (kláry) dával plnoprávným spartským občanům (Sparťanů) a jejich rodinám, občané je dlouho nemohli prodávat ani propouštět na svobodu, heilóti odevzdávali svým pánům určené dávky potravin, byli povinni vojenskou službou jako lehkooděnci, většina z nich byla ke svým pánům loyální, jejich největší povstání se nazývá třetí messénskou válkou,

-perioikové (peri-kolem, okolo, oikos-dům, hospodářství) – trvale usazení cizinci, bydlící kolem oiků občanů a jejich rodin, věnovali se zemědělství, okrajově také řemeslné výrobě a obchodu, zahraniční obchod se ale ve Spartě příliš nerozvíjel, byli osobně svobodní, ale bez plných občanských práv, platili daně a účastnili se vojenských výprav, společně s občany tvořili vrstvu Lakedaimoňanů,

- plnoprávní Sparťané, původně jich bylo asi 10000, ale zejména v důsledku válek jejich počet klesl v 4. století př. n. l. na 1000, byli si rovni, protože dostávali stejné příděly heilótů i půdy, výjimkou byli pouze aristokraté a králové, hlavním úkolem občanů bylo válčit a připravovat se na válku, spartské občanství se získávalo rodem, Sparťan také musel projít státní výchovou, prodělat dvouletou vojenskou službu a pravidelně přispívat na společné stravování občanů,

-státní zřízení: bývá zpravidla charakterizováno jako oligarchie (oligoi-několik, archein-vládnout, vláda několika občanů, zpravidla bohatých), ale četní antičtí filozofové označili spartskou ústavu jako smíšenou, Sparťané považovali za tvůrce své ústavy legendárního Lykúrga, jeho ústavu pak částečně reformoval efor Cheilón (polovina 6. století př. n. l.),