3. Temné a archaické období řeckých dějin - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- hlavní politické úřady: dva králové, gerusie, efoři, apella,
- dva králové byli voleni dědičně ze dvou spartských rodů, byli především veliteli spartského vojska, později však jejich činnost výrazně kontrolovali efoři,
- gerúsie (rada starších), kromě dvou králů ji tvořilo dalších 28 členů občanů starších 60 let, byli voleni doživotně, měli poradní funkce a připravovali podklady pro sněm,
- efoři, jejich úřad byl pozdější, jeho význam vzrostl po Cheilonových reformách, pět eforů bylo voleno každoročně ze všech spartských občanů na sněmu, kontrolovali krále, dohlíželi na chování občanů, jejich výchovu a výcvik, rozhodovali soudní spory, zasahovali do zahraniční politiky,
- apella (sněm plnoprávných občanů starších 30 let), scházela se každý měsíc, neměla vlastní iniciativu navrhovat program, hlasovalo se na ní buď pokřikem nebo rozestoupením, rozhodovala o válce a míru, volili se tu úředníci a vojenští velitelé,
- efoři a apella tvořily demokratické prvky v ústavě, gerúsie prvek oligarchický a králové prvek monarchistický,
- výchova a vzdělání: bylo ve Spartě zcela podrobeno potřebám státu, muži-budoucí občané procházeli třemi fázemi výchovy, a to od 7 až do 20 roku věku, plnoprávným občanem se stával Sparťan až ve třiceti letech, hlavním cílem výchovy bylo dosažení vojenské zdatnosti, kázně, otužilosti a otrlosti proti bolesti, chlapci se ale učili i základům psaní, čtení, hudby a zpěvu, občas byli přizváni na zasedání rady starších, kde však směli pouze stručně odpovědět na dotaz (lakonická odpověď),
- spartská armáda: jejím jádrem byli hoplité (hoplon-zbraň, štít) čili těžkooděnci, jejich výstroj a výzbroj tvořily štít, přilba, chrániče holení, pancíř, dlouhé kopí a krátký meč, bojovali ve falangách, falangu tvořili souvislá řada vojáků, v níž bylo základem boje krytí souseda v řadě a pádnost a síla šiku, okrajovou roli hráli ve spartské armádě jezdci, lehkooděnci a loďstvo, spartští hoplité byli považováni za nejobávanější těžkooděnce v řeckém světě,
-zahraniční politika Sparty: od poloviny 6. století př. n. l již přímo neanektovala podrobená území, ale uzavírala s jednotlivými státy dvoustranné smlouvy, ty se staly základem vzniku Peloponnéského spolku, prvního rozsáhlého vojensko-politického uskupení řeckých obcí, které jinak lpěly na své samostatnosti, členy spolku se staly státy především na Peloponnésu (Sparta, Korint), dále pak Megara, ostrov Aigína, naopak mimo spolek zůstaly Argos a Achaia, Sparta měla ve spolku hegemonii.