4. Historie paleografických studií a základní edice paleografického materiálu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Edice:
Odhlédne-li se od různých publikací přechodného typu, jde o následující základní skupiny:
1. Edice celých rukopisů či jejich podstatných částí
Umělecky, filoogicky, obsahově, paleograficky či jinak významnější rukopisy
Vychází několik publikačních řad tohoto materiálu
nejvýznamnější zahraniční edice ve štýrskohradeckém nakladatelství Akademische Verlagsund Druckanstalt, v Lucernském nakladatelství Faksimile Verlag, v Reichertově nakladatelství ve Wiesbadenu, ve Vatikánu aj.
u nás nejstarší edicí tohoto druhu vydání kodexu Cimelia 5 pražské metropolitní kapituly (Scriptum super Apocalypsim) v r. 1873, v roce 1902 to byl Ferdinandem Lehnerem připravený rozsáhlý výbor z tzv. Korunovačního evangeliáře krále Vratislava, v r. 1933 česky psaná Bible olomoucká z r. 1417
teprve po 2. světové válce byla založena řada Cimelia bohemica, v níž vyšlo několik významných děl: kompletně Korunovační evangeliář z 80. let 11. stol., Velislavova bible, Hradecký rukopis z konce 4. století aj.
patří sem i práce Antonína Friedla z meziválečného období (rozebírá zde řadu iluminovaných kodexů našeho středověku)
pokud jde o písemné nekodikologické materiály, jsou jejich edice témeř vždy úplné, protože jde většinou o předměty jednostranné-s vyjímkou účetních knih; patří sem takřka všechna vyobrazení listin a nápisů, ovšem každá jednotlivina těchto druhů je sama o sobě příliš izolovaná, a proto nemá takový význam jako kodex
2. Edice vybírající materiál z určitých hledisek, např. jazykových, nebo podle dnešního uložení
od jednoho fondu až po publikace národního charakteru (důležité jsou sborníky o dějinách či jejich význačných událostech nebo osobách v „obrazech“, např. České dějiny, reformace, Luther, doba Karla IV. apod.) rekonstruují určité skriptorium či skriptoria
od Alberta Brucknera je vzorným příkladem publikace Scriptoria medii aevi Helvetica, která kombinuje publikaci národní se sledováním písařských okruhů (od r. 1935 vyšlo 14 svazků)
od Emila Chatelaina Paléographie des classiques (v letech 1884-1900) obsahující texty antických klasiků ve středověkém dochování
od Gustava Friedricha Památky umění písařského v Čechách a na Moravě (Monumenta palaeographica Bohemiae et Moraviae); tato práce uvázla ale jen u osmi ukázek skriptoria olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka
od Karla Chytila práce o iluminátorském umění doby jagellonské
od Pavla Brodského práce o iluminovaných rukopisech Knihovny Národního muzea v Praze
PODROBNĚJI DALŠÍ PŘÍKLADY VE VADEMECU (str. 34)
3. Edice všeobecného, ale výběrového, či dokonce jen ilustrativního charakteru
od konce minulého století vznikla celá řada těchto edic; nejznámější tyto tři: anglická New Palaegraphical Society (1903-1932), italská sbírka Archivio paleografico italiano (1882) od Ernesta Monaciho a německá Denkmäler der Schreibkunst des Mittelalters (1899 a znovu 1940)