KRTK_S~2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
7. Řemesla a obchod
(Obchodní cesty, vývoj peněz, suroviny, cestování, podnikání, postupy, rozdělení práce, krize a proměny)
Výroba a řemeslné dílny: Výroba zboží probíhala v malých rodinných dílnách. Vše se dělalo ručně za pomoci jednoduchých nástrojů. Nejváženějšími řemeslníky byli kováři, hrnčíři vyrábějící hliněné nádoby na přepravu potravin, tkalci a stavitelé. Postupně vznikala specializovaná střediska – například výroba luxusního nádobí se soustředila na několika místech, odkud se vyvážela do celého světa.
Hospodářské vztahy a dělba práce: V dílnách pracoval mistr se svou rodinou, kterému pomáhalo několik otroků. Velké manufaktury neexistovaly, dělba práce byla jednoduchá. Synové přebírali řemeslo od otců a tajemství výroby se přísně střežilo.
Vývoj peněžnictví: Obchod stál na ražených mincích ze zlata, stříbra a mědi. Stabilní a silná měna byla základem důvěry v obchod. Když v dobách krizí císaři začali míchat do stříbrných mincí levné kovy, peníze ztratily hodnotu, lidé jim přestali věřit a trh se na čas vrátil k prosté výměně zboží za zboží.
Obchodní trasy a přeprava surovin: Nejdůležitější suroviny (obilí, kovy, stavební kámen, luxusní látky) se převážely hlavně na lodích, protože námořní doprava byla mnohem levnější a rychlejší než doprava suchozemská. Velké obchodní trasy spojovaly Středomoří s dálným Východem (Hedvábná stezka) a severní Evropou (Jantarová stezka).
Cestování a podnikání: Cestovalo se buď za obchodem, nebo z úředních povinností. Cesty byly sice chráněny vojskem, ale přesto zůstávaly nebezpečné kvůli banditům. Podnikatelé se sdružovali do společenství, aby sdíleli riziko ztráty lodi při bouři.
Krize a státní zásahy: V pozdním starověku stát kvůli hospodářskému úpadku začal řemesla tvrdě kontrolovat. Spisoval řemeslníky do povinných cechů, určoval pevné ceny zboží a zakazoval lidem měnit profesi.
8. Lidé na okraji společnosti
(Otroci, propuštění svobodní, cizinci, ženy, děti, nečestná povolání, barbaři, ideály mužství a ženství)
Pojem a společenský pohyb: Společnost byla velmi stupňovitá. Člověk mohl snadno upadnout na samotné dno (například upadnutím do zajetí ve válce), ale existovala i cesta vzhůru – propuštěním z nesvobody.
Otroci a propuštěnci: Otrok byl z právního hlediska pouhou „mluvící věcí“ bez jakýchkoli práv. Pán s ním mohl nakládat podle libovůle, včetně trestu smrti. Situace se však lišila: otroci v dolech umírali v hrozných podmínkách, zatímco vzdělaní domácí otroci (učitelé, lékaři) žili v relativním dostatku. Pokud pán otroka propustil, stal se z něj propuštěnec. Ten byl sice svobodný, ale musel svému bývalému pánovi zachovávat věrnost a pomáhat mu. Jeho děti už však měly plná občanská práva.
Cizinci a barbaři: Cizinci uvnitř říše měli omezená práva, pokud neměli římské občanství (to bylo v roce 212 po Kristu uděleno všem svobodným obyvatelům). Lidé žijící za hranicemi byli označováni za barbary. Byli vnímáni jako nevzdělaní a divocí, ale zároveň byli obdivováni pro svou tělesnou sílu a prostý život nekkažený luxusem.
Ženy a děti: Ženy byly po celý život podřízeny mužské moci – nejprve svému otci, poté manželovi. Neměly přístup k politickým úřadům ani volební právo. Jejich hlavní úlohou bylo porodit legitimní dědice a starat se o domácnost. Děti neměly žádnou právní ochranu; otec rodiny měl právo novorozené dítě odmítnout a nechat ho pohozené na ulici, pokud bylo slabé nebo rodina neměla peníze na jeho obživu.
Nečestná povolání: Na okraji společnosti stáli lidé, kteří se živili sice vyhledávanou, ale opovrhovanou činností. Patřili sem herci, nevěstky, hostinští a gladiátoři v arénách. Ti sice sklízeli slávu diváků, ale právně byli bezprávní a nesměli svědčit u soudu.
Vzory mužství a ženství: Správný muž měl vykazovat statečnost v boji, vážnost a věrnost státu. Žena měla být zdrženlivá, věrná, tichá a pracovitá. Tyto vzory se zneužívaly v politickém boji – pokud chtěl někdo očernit svého soupeře, obvinil ho, že se chová zženštile, podléhá luxusu a nedokáže ovládat své city.
